• Děkanát
• Katedry
• Katedra sociologie
• Katedra psychologie
• Katedra politologie
• Katedra sociální politiky a sociální práce
• Katedra mediálních studií a žurnalistiky
• Katedra environmentálních studií
• Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
• Výzkumná pracoviště
• Účelová zařízení
• Další subjekty na FSS
• Projekty

Katedra psychologie má v současnosti dvanáct vyučujících. Na výuce se však podílí i řada učitelů z různých fakult vysokých škol, Akademie věd ČR a z psychologické praxe.

Katedra psychologie není jen výukovým centrem psychologických disciplín, je také vědecko-výzkumným a organizačním pracovištěm. Je úzce propojena s Institutem výzkumu dětí, mládeže a rodiny umožňuje studentům získávat zkušenosti v psychologickém výzkumu, jakož i praxi při psychologické diagnostice. Pracovníci institutu se rovněž podílejí na výuce studentů psychologie. Členové katedry psychologie také pomáhají metodicky a personálně zabezpečovat psychologické služby v Poradenském centru MU.

Katedra psychologie spolupracuje s mnoha institucemi a kolegy v tuzemsku i zahraničí. Partnerskými vědeckými a učitelskými pracovišti jsou psychologické ústavy a katedry, zejména Psychologický ústav FF MU v Brně, Psychologický ústav AV ČR v Brně, Katedra psychologie FF UK v Praze, Katedra psychologie PF MU v Brně a Katedra psychologie FF UP v Olomouci. Ze zahraniční spolupráce jsou to např. společné výzkumné projekty s kolegy na univerzitách a vědeckých pracovištích v USA, Velké Británii, Švédsku, Německu, Švýcarsku, Slovensku, Polsku atd.

Pomoc studentům se specifickými nároky pro katedru psychologie zajišťuje Středisko Teiresiás.

Pedagogický profil - studijní programy a jejich stručný popis

Výuka na katedře psychologie má tři základní cíle, kterým odpovídají tři úrovně vzdělávání. Prvním z nich je psychologická příprava pro profese, ve kterých se člověk dostává do osobního kontaktu a komunikace s druhým člověkem a kde psychologické znalosti a dovednosti mohou účinně zvyšovat efektivitu práce. Tomuto cíli odpovídá bakalářské studium psychologie. Druhým cílem je příprava pro povolání odborného psychologa - k tomuto účelu slouží navazující magisterské studium psychologie a vzdělání v oboru psychoterapie, které zajišťuje navazující magisterské studium pod názvem Psychoterapeutická studia. Třetím cílem je příprava odborníků pro vědeckou práci v oblasti psychologie - pro ně je určeno postgraduální doktorské studium.

Dvouoborové bakalářské studium

...v prezenční i kombinované formě (standardně tříleté - šest semestrů), je organizováno tak, aby jeho absolvent získal vedle nezbytných poznatků z teoretických disciplín (obecná psychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie, metodologie, psychopatologie atd.) také praktické psychologické znalosti a dovednosti (komunikační, kooperační, diagnostické, intervenční...).

Předpokládá se, že se absolventi dvouoborového bakalářského studia uplatní v takových profesích, kde mohou poznatky a dovednosti z psychologie kombinovat s kvalifikací získanou v druhém studovaném oboru (např. ve státní a soukromé sféře, sociální péči, státní správě, diplomacii, charitativních organizacích, nadacích, žurnalistice a publicistice, personalistice, redaktorské, nakladatelské a vzdělávací činnosti, reklamě, politické činnosti, public-relations, managementu, bezpečnostních složkách, podnikání,... apod.).

Jednooborové bakalářské studium psychologie

Nejnovější studijní obor vychází z dlouhodobě vysoké poptávky zájemců o obor psychologie. Jednooborové intenzivní studium psychologie je vhodné zejména pro zájemce, kteří jsou již na začátku vysokoškolského studia pevně rozhodnuti pro “svůj jediný” obor. Koncepce tohoto oboru odpovídá standardům projektu EuroPsy (pro více informací viz http://http://www.efpa.be/doc/EuroPsyJune%202006.pdf )

Navazující magisterské studium

1. obor Psychologie 2. obor Psychoterapeutická studia

...jsou prezenční, jednooborové, standardně dvouleté studijní obory (čtyři semestry).

Podmínkou pro přijetí do studijního oboru Psychologie je absolvování bakalářského stupně v oboru psychologie (nebo jiného ekvivalentního univerzitního studia psychologie).

Podmínkou pro přijetí do studijního oboru Psychoterapeutická studia je absolvování nejméně bakalářského studia v některém z těchto studijních oborů: sociální pedagogika, psychosociální studia, sociální práce, poradenství v sociální práci, humanitní vzdělanost, fyzioterapie, prevence a rehabilitace sociální patologie, rehabilitační-psychosociální péče o postižené, ošetřovatelství a další - obsahově příbuzné - obory (např. adiktologie). Ve zvláštních případech může být uznáno také jiné ekvivalentní univerzitní studium - na lékařských, filozofických, sociálních a pedagogických fakultách.

V rámci magisterského studia si studenti prohlubují a rozšiřují poznatky z dalších psychologických disciplín (např. psychodiagnostiky, klinické psychologie, psychoterapie), vzdělávají se v základních aplikovaných psychologických disciplínách (např. poradenské psychologii, psychologii organizace a řízení), absolvují praxe a volitelné programy, které umožňují profilaci do konkrétní oblasti psychologické praxe či teoretickou orientaci.

Absolvent magisterského oboru psychologie je podle zákona oprávněn vykonávat profesi psychologa.

Studijní obor Psychoterapeutická studia rozšiřuje rozhled zejména absolventů ne-psychologických oborů a poskytuje pevné teoretické a výzkumné zázemí v oboru psychoterapie např. zkušeným praktikům v oborech, které se jakkoliv dotýkají terapeutické péče (sociální, zdravotní, duchovní...)

Předpokládá se, že absolventi tohoto moderního oboru skloubí získané znalosti a dovednosti s jiným absolvovaným oborem a uplatní je především mimo oblast zdravotnictví.

Doktorské studium psychologie

Postgraduální doktorské studium připravuje studenty pro vědeckou práci v různých oblastech teorie a výzkumu a pro získání respektované vědecké hodnosti "Ph.D." Studenti postgraduálního studia se v současnosti profilují a připravují doktorské dizertační práce především v oborech sociální psychologie (teoretické i aplikované), vývojová psychologie, obecná psychologie (včetně psychologie osobnosti).