• Děkanát
• Katedry
• Katedra sociologie
• Katedra psychologie
• Katedra politologie
• Katedra sociální politiky a sociální práce
• Katedra mediálních studií a žurnalistiky
• Katedra environmentálních studií
• Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
• Výzkumná pracoviště
• Účelová zařízení
• Další subjekty na FSS
• Projekty

Od vzniku katedry v roce 1921 na ní působila celá řada významných českých sociologů. Pod dlouholetým vedením Arnošta Inocence Bláhy, jednoho ze zakladatelů české sociologie, který za svých studií navštěvoval Durkheimovy přednášky v Paříži, dostává katedra výrazný odborný profil. "Brněnská sociologická škola" se stala v dějinách české sociologie pojmem. Za dobu její historie se na katedře vystřídalo mnoho výrazných osobností. Vždyť prvním profesorem, který zde byl v roce 1926 habilitován, byl Emanuel Chalupný. Působil zde ovšem i J. L. Fischer a další sociologové, kteří ovlivnili vývoj svého oboru v Čechách. Výrazným počinem katedry bylo vydávání prestižního časopisu Sociologická revue, který patřil v 30. létech k evropské špičce. Po roce 1948 byla katedra zrušena a obnovena byla v polovině 60. let, ale po krátkém období rozvoje byla její činnost utlumena.

Přesto se na ní i v období normalizace podařilo udržet ostrůvek pozitivní deviace, zejména při řešení empirických výzkumů a na katedrou pravidelně pořádaných sympoziích k otázkám životního způsobu, které představovaly skutečnou tvůrčí dílnu. Po roce 1990 zaznamenala katedra značnou expanzi počtu studentek a studentů, reformovala způsob výuky a prošla výraznými a dynamickými organizačními změnami. Část jejích členů se přitom oddělila a založila katedru sociální politiky a sociální práce. V roce 1998 se katedra sociologie stala součástí nově zakládané Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě a současně vznikla z jejího oddělení žurnalistiky další samostatná katedra.

Již od svého založení, pod vlivem I. A. Bláhy, byla katedra profilována ke studiu konkrétní sociální reality. Její činnost byla zaměřena na zkoumání sociálních problémů. Katedra rozvíjela bohatou empirickou výzkumnou činnost v řadě projektů, které se dotýkaly mnoha oblastí společenského života. Tato tradice byla udržována po celou dobu její existence a pomohla udržet relativně vysokou úroveň katedry i v 70. a 80. létech. Hlásí se k ní i její dnešní členové. A to jak silným důrazem na metodologickou přípravu studentů, tak i koncentrací výuky kolem výrazných sociálních problémů dnešního světa. Ať již jsou to otázky sociální nerovnosti a chudoby, nebo občanské společnosti a veřejného mínění, či postavení etnických a jiných minorit. Hlásí se k této tradicí i svou empirickou výzkumnou činností, která je na katedře velmi silná.