MU uspěla se čtyřmi strategickými projekty za 600 milionů korun
Ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy jsou doporučeny k financování čtyři projekty z Masarykovy univerzity.
Čtyřletý projekt INTERFER (Zahraniční vměšování cizích mocností v kontextu současných geopolitických a technologických změn), který se s 147 body z celkových 150 v hodnocení umístil na prvním místě ze všech, vytvoří unikátní meziinstitucionální platformu pro excelentní orientovaný výzkum zahraničního vměšování v kontextu současných geopolitických a technologických změn.
Projekt koordinuje Univerzita Karlova, jeho odborným manažerem je doc. Michal Smetana a vedle Masarykovy univerzity se na něm jako partneři podílí i Ústav mezinárodních vztahů a Ostravská univerzita. Tým MPÚ je spolu s Ostravskou univerzitou součástí jednoho ze čtyř pracovních balíčků, který povede doc. Monika Brusenbauch Meislová a který se bude věnovat způsobům, jímž se státy vnitřně adaptují na dynamicky se proměňující hrozbu zahraničního vměšování a budují proti této hrozbě společenskou resilienci. Jeho výstupem budou články v excelentních vědeckých časopisech, odborné workshopy, kulaté stoly a policy papery orientované na praktické využití výsledků, zahraniční mobility a navazující grantové žádosti.
Vědecký tým projektu tvoří Petr Kaniok, Zinaida Bechná, dva doktorští studenti/studentky a zahraniční expert, který bude vybrán v rámci mezinárodního výběrového řízení.
Ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský zaměřené na společenské a humanitní vědy jsou doporučeny k financování čtyři projekty z Masarykovy univerzity.
Pandemie COVID-19 přinesla rozsáhlé změny do životů dospívajících, včetně zavedení online výuky. Povinná online výuka je ve výzkumu často spojována s řadou negativních dopadů, jako například se snížením motivace či ztrátou zájmu o školu. V poslední době se však vynořuje i výzkum zkoumající potenciální pozitivní aspekty této situace, zejména u specifických skupin studentů. Tyto studie poukazují na možnost, že studenti se specifickými vzdělávacími potřebami a nadaní studenti by mohli těžit z větší autonomie, kterou jim online výuka umožnila. Výzkum však chybí u dětí v rané adolescenci. Iniciativy se proto chopil výzkumný tým z INPSY, který se zaměřil na školní pohodu nadaných studentů právě v tomto vývojovém období.