Do Česka se v září po deseti letech vrátí Evropská komunikační konference (ECC). Jednu z největších akcí zaměřených na komunikaci a média bude hostit Masarykova univerzita v Brně. Na akci vystoupí výzkumníci z Evropy i dalších částí světa, hlavním tématem jsou změny mediálního prostředí a jeho budoucnost. V roce 2016 se ECC konala v Praze.
Program konference zaplní od 8. do 11. září přibližně 30 přednáškových sálů. "V tuto chvíli už máme první čísla z hlediska účastníků a ty ukazují na nebývalý zájem. Celkem máme napříč všemi formáty přes 2600 přihlášek na příspěvky. Kapacita je přitom kolem 1700 účastníků," uvedla jedna z organizátorek Michaela Šaradín Lebedíková.
Pořadatelé očekávají příspěvky a diskuze například o tom, jak mohou média podporovat společenskou odolnost, jak se mění role žurnalistiky, ale také o nových výzvách spojených s digitalizací, technologickými platformami, umělou inteligencí, dezinformacemi a politickou komunikací.
"Ocitáme se v době proměnlivých podmínek. Na jedné straně žijeme v silně propojeném světě, který se ale polarizuje, a tedy rozděluje. Téma konference proto zachycuje naléhavost a potenciál komunikace při formování více variant budoucnosti. Téma vybízí k zamyšlení nad tím, jak různé perspektivy, metody a inovativní řešení v komunikaci mohou pomoci zvládnout dnešní globální krizi," uvedla vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Iveta Jansová.
Konferenci zaštiťuje Evropská asociace pro výzkum a vzdělávání v komunikaci (ECREA). Vznikla v roce 2005 a sdružuje více než 3700 členů z akademické i profesní sféry. Konference se koná jednou za dva roky, předchozí ročníky byly například v Hamburku, Barceloně, Istanbulu, Amsterodamu, Lisabonu a Lublani.
"Přestože dnes můžeme být díky on-line technologiím v kontaktu prakticky neustále, osobní setkání je nenahraditelné,” řekla další z organizátorek Alena Pospíšil Macková.
Poslední únorový den došlo nad ránem k synchronizovanému americko-izraelskému vojenskému útoku na Írán. Mnohatýdenní spekulace a výhružky ze strany amerického prezidenta byly nakonec navzdory probíhajícím diplomatickým rozhovorům ve švýcarské Ženevě naplněny.
Zákaz mobilů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci jsou sice méně rozptylováni, na druhé straně se napříč zeměmi ukazuje, že se zákazem roste nekázeň ve třídách, což vede k horším výsledkům v matematice. Vyplývá to z dat v 21 zemích včetně České republiky, které analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle nich plošné zákazy nefungují a nenabízí tedy univerzální řešení. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
