Organizátoři Letní školy podnikavosti na Kadlcově mlýně v Brně zúčastněným představili výukové aktivity a podpořili rozvoj podnikavého myšlení.
Nakolik mohou rodiče ovlivnit motivaci svých dětí? Proč je důležité při výuce nabízet nejen informace, ale také kreativní a koncepční myšlení? Jak nejlépe posilovat svoji odolnost? Také na tyto otázky nyní dokáží odpovědět učitelé a učitelky základních škol, kteří se přihlásili do srpnové Letní školy podnikavosti v Mariánském údolí. Akce je součástí projektu HARP zaměřeného na zkoumání a zlepšování praxe klimatického vzdělávání.
Pětidenní program hostil odborníky a zkušené lektory: podnikavce a spolumajitele ekofirmy Tierra Verde Martina Dokoupila, podnikatele a mentora Libora Hoření nebo zakladatelku Prototýpků Veroniku Šancovou. „Program byl zážitkový a pestrý. Diskutovalo se o podnikavosti, udržitelném a designovém myšlení nebo o seberozvoji. Všechna tato témata jsou pro pedagogy a pedagožky zásadní a bylo skvělé při jednotlivých workshopech dostávat také jejich zpětnou vazbu a aktuální postřehy z výuky a práci se studenty," uvedla Hana Czajkowska z Katedry environmentálních studií FSS MU.
Hlavní lektor a psychoterapeut Bohuslav Binka přihlášené provedl tématem zvyšování odolnosti. V rámci workshopu vycházejícího s gestalt psychologie se zaměřil na kognitivní, emoční a tělesnou část člověka, na vztahy utvářené směrem k ostatním i k sobě. „Nejvíce posilujeme svoji odolnost, když vědomě pracujeme se svými vlastnostmi a dovednostmi, v nichž cítíme rezervu a potřebu zlepšení. A pokud jsme v určitý moment pod velkou zátěží, je zase potřeba pracovat s těmi vlastnostmi, o které se můžeme pevně opřít," uvedl Bohuslav Binka z Katedry environmentálních studií FSS MU.
Program zaměřený na zpestření výukové praxe žáků základních škol nabídla pedagožka Hana Mikulicová. Na konkrétních aktivitách ukázala, jak děti zábavně a smysluplně zapojit do debaty a myšlení o udržitelnosti, ekologii i ekonomice. „Edukativní aktivity pro děti se snažím koncipovat tak, aby je to motivovalo k vlastním úvahám a hledání souvislostí. Aby v kontextu současného globalizovaného světa vnímaly klady i zápory a přemýšlely o budoucnosti,“ vysvětlila Mikulicová z Katedry environmentálních studií FSS MU.
Projekt HARP je zkratkou názvu Hopeful and resilience perspective in climate change education to inspire (promote) action competence. Obsahově se soustředí na zkoumání a zlepšování praxe klimatického vzdělávání ve vybraných evropských zemích a také na to, jak posilovat emoční odolnost studujících a jejich schopnost pracovat s náročnými environmentálními tématy. Na projektu spolupracuje Masarykova univerzita, Utrecht University a Universität Wien.
Evropa čelila v letošním roce bezprecedentní vlně veder. Před důsledky klimatické změny varují dlouhodobě nejen klimatologové, ale i Evropský parlament (EP). Ten ale podle studie Moniky Brusenbauch Meislové z Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity ve své komunikaci výrazně využívá také apely založené na strachu.
Evropský zbrojní průmyslu se v souvislosti s ukrajinskou krizí mění a stává se z nečinného, exportem orientovaného sektoru hlavním motorem evropské strategické autonomie. Změny vyvolané válkou jsou přitom spíše strukturální než konjunkturální.
