Odborníci z Masarykovy univerzity vydali rozsáhlou monografii o psychologii adolescentů

Co dnes znamená dospívat? Jak se proměňují vztahy dospívajících k rodičům, vrstevníkům, romantickým partnerům, škole, vlastnímu tělu nebo budoucnosti? A jak do jejich života vstupují digitální technologie, společenské nejistoty, proměny hodnot, zdraví, sexualita či hledání identity? Právě těmto otázkám se věnuje nová kolektivní monografie Psychologie adolescentů. Vývojová perspektiva a sociální kontext, kterou vydalo nakladatelství Grada. Knihu editovali Petr Macek a Lenka Lacinová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a podílelo se na ní více než třicet autorek a autorů z oblasti psychologie, pedagogiky, sociologie a dalších příbuzných oborů.

Publikace navazuje na dlouhodobý výzkumný zájem o psychologii dospívání. Macek i Lacinová jsou respektovanými výzkumníky: vedli řadu významných projektů a v průběhu uplynulých dvaceti let vytvořili společně s dalšími kolegy z FSS významné výzkumné centrum, které se psychologií adolescentů a mladých dospělých v mnoha souvislostech dlouhodobě zabývá. Tito výzkumníci z FSS také tvoří většinu autorského týmu publikace.

Kniha je výjimečná svým rozsahem, šíří záběru i snahou propojit různé roviny adolescentního vývoje. „Svou strukturou a ambicí je to první český „handbook“ adolescence. Adolescenci představujeme jako vývojové období, které není jen přípravou na dospělost, ale má pro mladého člověka hodnotu samo o sobě, formuje jeho sebevědomí a sebeúctu a kvalitu vztahů s druhými lidmi, “ uvedl Petr Macek.

Monografie propojuje teoretické přístupy, aktuální empirické poznatky a specifika českého sociálního a kulturního prostředí. A současně čtenáře provádí různými rovinami života adolescentů — od velkých vývojových témat, jako je emoční prožívání, kognitivní vývoj a utváření osobní identity, až po konkrétní zkušenosti spojené se vztahy, školou, tělem, digitálním světem, osamělostí nebo hledáním místa ve společnosti. Zvláštní prostor dostávají oblasti osobní zkušenosti, které v podobných publikacích často stojí spíše na okraji — například vnímání vlastního těla, queer identita, nadání nebo osamělost.

Autoři a autorky ukazují adolescenci jako citlivé, tvořivé i náročné období, které se odehrává v kontextu rodiny, školy, vrstevnického světa i širších společenských změn.

Dospívání není jen krize, ale hledání místa ve světě

Podle autorů bývá dospívání často spojováno s představou bouře, vzdoru, emoční nestability nebo rizikového chování. „Nová monografie tento zjednodušující obraz překračuje. Adolescenci chápe jako období, v němž mladý člověk postupně hledá odpovědi na otázky, kdo je, kam patří, na koho se může spolehnout a jakou budoucnost si dokáže představit. Dospívající nejsou jen budoucí dospělí. Už v adolescenci aktivně utvářejí svůj život, vztahy i vlastní porozumění světu. Právě proto je důležité brát jejich zkušenost vážně a se vzájemným respektem”, doplňuje Petr Macek. Dospívající podle něj současně vyrůstají ve světě, který se rychle mění a v mnoha ohledech zůstává nejistý. „Tato nejistota se netýká pouze volby školy nebo budoucí profese, ale prostupuje řadou oblastí života — od vztahů přes digitální prostředí až po představy o budoucnosti, hodnotách a vlastní identitě,“ dodává Petr Macek.

Jednou z oblastí, kde se tato nejistota ukazuje velmi konkrétně, je rozvoj kariéry. Podle Petra Hlaďa, autora kapitoly, která se tomuto tématu věnuje, mají dnešní dospívající v některých ohledech více možností než předchozí generace, ale právě to může rozhodování komplikovat. „Čím více možností máme před sebou, tím těžší je se rozhodnout,“ upozorňuje Petr Hlaďo z Ústavu Pedagogických věd Filozofické fakulty MU. Volba vzdělávací a profesní dráhy podle něj už není jednorázovým rozhodnutím, ale dlouhodobým procesem, v němž je důležitá schopnost učit se, přizpůsobovat a své směřování v čase přehodnocovat.

Dalším z výrazných témat knihy jsou vztahy dospívajících s rodiči. Adolescence bývá někdy popisována jako období odpoutávání od rodiny, ale podle Lenky Lacinové je přesnější mluvit o proměně vztahu. „Dospívající potřebují stále větší prostor pro samostatnost, ale to neznamená, že rodiče přestávají být důležití. Spíše se mění způsob, jakým jsou důležití. Rodič už nemůže a nemá všechno řídit, ale zůstává významným zdrojem jistoty, podpory a důvěry. Dospívající potřebují zažívat, že se mohou vydávat do světa, zkoušet vlastní cestu, a že se přitom mají kam vracet,“ říká Lenka Lacinová. Podle ní není dobrá rodičovská opora v adolescenci ani kontrolou, ani úplným stažením se. „Jde o citlivé vyvažování autonomie a dostupnosti. Rodiče mají být schopni ustoupit tam, kde dospívající potřebuje prostor, ale zároveň zůstat přítomní tam, kde mladý člověk potřebuje oporu, hranice nebo pomoc s orientací v náročné situaci,“ doplňuje Lacinová. Právě vztahová perspektiva je jedním z důležitých průřezových motivů celé knihy. Dospívání se neodehrává ve vzduchoprázdnu: formuje se ve vztazích s rodiči, sourozenci, vrstevníky, učiteli, romantickými partnery i širším sociálním prostředím.

Český kontext a současná data

Autorský tým pracoval s mezinárodní odbornou literaturou. Opíral se o empirická data a výzkumy z českého prostředí. To je podle editorů podstatné, protože dospívání má vždy také kulturní, historický a společenský rozměr. „Psychologie adolescentů nemůže být odtržená od doby a společnosti, v níž mladí lidé žijí. České dospívání má některé rysy společné s vývojem v jiných zemích, ale zároveň má i svou vlastní historii, zkušenost a institucionální kontext,“ říká Petr Macek. Závěrečná část knihy proto sleduje i proměny života českých adolescentů v posledních desetiletích. Věnuje se například otázce, jak se měnila každodenní zkušenost dospívajících, jejich životní spokojenost, sebepojetí, budoucí očekávání nebo způsoby zvládání běžných obtíží.

Publikace je určena hlavně studentům a studentkám psychologie, pedagogiky a sociálních věd, ale také odborníkům z praxe — psychologům, pedagogům, poradcům, sociálním pracovníkům a dalším profesím, které s dospívajícími pracují. Užitečná může být i pro rodiče, kteří chtějí dospívání porozumět hlouběji než prostřednictvím běžných zjednodušujících rad.