Odborníci zákaz sociálních sítí do 15 let nedoporučují: jeho dopady jsou zatím nejasné, může přinášet i rizika

Podle odborníků z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a světových expertů z prestižních univerzit jsou ale nepromyšlené zákazy pro věkovou skupinu od 13 do 15 (případně 16) let v oblasti digitálních technologií málo efektivní a potenciálně i škodlivé.

“Jak ukazuje jeden z našich výzkumů, adolescenti na sociálních sítích tráví až několik hodin denně, přičemž naše i zahraniční výzkumy poukazují na množství negativních, ale i pozitivních dopadů na jejich well-being a duševní zdraví. V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů podpořily. Hrozí tak, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,” vysvětluje Michaela Šaradín Lebedíková, jedna z členek týmu IRTIS.

Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že abstinence od sociálních médií, tedy tzv. digitální detoxy, nejsou pro well-being dobré, protože jsou neudržitelné a zároveň obírají uživatele o všechna pozitiva sociálních sítí. Nedávná studie vědců z Harvardu dokonce ukazuje, že snaha snížit používání sociálních sítí namísto úplného zákazu je pro well-being dospívajících přínosnější, zejména kvůli zachování kontaktů s přáteli.

Odborníci IRTIS uznávají, že samotný design některých platforem vzbuzuje důvodné obavy, což potvrzuje i nedávné předběžné zjištění Evropské komise o TikToku, jehož design je založen na závislostních prvcích, prioritizaci času stráveného na platformě na úkor kvality obsahu a agresivních algoritmech založených na sběru osobních dat. Přestože tyto skutečnosti mohou víc dopadat na dospívající, protože jejich pozornost a exekutivní funkce nejsou ještě plně vyvinuty, potenciální negativní dopady se týkají i dospělých. Zákaz sítí pouze pro mladší uživatele tak podle vědců IRTIS nemá smysl bez tlaku na majitele samotných technologií. Naopak může navodit pocit falešného bezpečí, zatíží především uživatele, zatímco technologickým společnostem umožní pokračování v obchodním modelu založeném na nežádoucích praktikách.

Používání sociálních sítí je navíc v souladu s potřebami adolescentů, ať už jde o navazování vztahů nebo osamostatňování se od rodičů. Sociální sítě často mohou být jediným prostorem pro autonomii a kontakt s vrstevníky. Pokud podle vědců IRTIS nebudeme kromě zákazu hledat cesty, jak jej zajistit mimo technologie, hrozí, že se dospívající jen přesunou na jiné, ještě méně regulované platformy, např. WhatsApp nebo Discord, které kvůli škole či rodině používají i děti výrazně pod 13 let. Na těchto chatovacích platformách se adolescenti přitom mohou setkat s obsahem, který může být škodlivý, zraňující a je těžko kontrolovatelný.

„Dospívající na internetu i sociálních sítích vyhledávají obsahy, které souvisí s jejich potřebami. To ale může být pozitivní i negativní. Pokud má například dospívající psychické problémy a na sociálních sítích je dále vystavený zraňujícím obsahům, je nanejvýš pravděpodobné, že přes zákaz tyto obsahy najde jinde na internetu. Navíc samotný zákaz psychické problémy adolescenta nijak nevyřeší. Je potřeba pátrat po příčině, ne řešit důsledek,” říká David Šmahel z Fakulty sociálních věd MU, který téma používání internetu adolescenty dlouhodobě zkoumá.

Podobné stanovisko ohledně zákazu sociálních sítí mají i další zahraniční experti a expertky. Profesorka Sonia Livingstone z London School of Economics zdůrazňuje potřebu opírat se především o regulace, které už v Evropě máme a prakticky je nevymáháme. V této souvislosti zdůrazňuje fakt, že sociální sítě nejsou určeny dětem do 13 let. Hlasy pro tlak na korporace místo uživatelů se ozývají také z prestižní nizozemské University of Amsterdam, kde profesorka Jessica Piotrowski upozorňuje na to, že děti a dospívající jsou vynalézaví a plošnými zákazy jen přesuneme rizika jinam. Mladiství totiž zákazy chytře obejdou používáním VPN, sdílenými profily, smyšlenými daty narození či migrací na jiné, dosud nezakázané platformy.

Podle vědců je třeba, aby se evropské státy skutečně opíraly o regulace směrem ke korporacím, jako je Nařízení o digitálních službách (DSA), a v rámci nich trvaly na skutečných a ne pouze formálních změnách ze strany platforem. „Tlak by měl směřovat především ke korporacím, ne k dětem a rodičům, a jeho cílem by mělo být vytváření bezpečnějšího prostředí na internetu. Mělo by dojít například k větší kontrole a změně algoritmů, které sociální sítě používají. Zákazy sociálních sítí do 16 let nebo v českém případě do 15 let problém nevyřeší. V nejlepším případě se problém posune do vyššího věku. Regulace by měly směřovat spíše na ty, kdo sociální sítě provozují, ne na dospívající a rodiče,“ dodala Adéla Švestková i IRTIS MU.