Věděli jste, že nervozita před zkouškami může být vlastně nápomocná? A že student-kliďas je vlastně tak trochu mýtus? Docent Tomáš Řiháček z Katedry psychologie FSS MU radí, jak zůstat v období důležitých zkoušek nad věcí, a jak se vypořádat s případným neúspěchem.
1. Co mi může pomoci k psychické pohodě během zkouškového nebo přijímaček?
Asi je potřeba si upřímně připustit, že představa zenově klidného studenta či studentky během období zkoušek je spíše utopická. Ke zkouškové situaci zkrátka patří určité rozechvění, nejistota, pochybování. A do určité míry jsou tyto pocity nápomocné — motivují nás, mobilizují k výkonu, vybízejí k přípravě. Bez nich bychom se tolik nesnažili. Problém nastává, když tyto se tyto pocity promění v obavy, které nás paralyzují, narušují naše soustředění, nedovolí nám usnout. Takové obavy už nám dobře neslouží a je užitečné aktivně hledat způsob, jak je zvládnout.
2. Jsou nějaké “zaručené” tipy, které mohu hned použít, když se budu cítit příliš pod tlakem?
Dávat univerzální rady je vždy trochu ošemetné, protože se mohou minout s tím, co daný člověk zrovna potřebuje. Nicméně mezi ty osvědčené patří třeba začít s učením včas, vytvořit si v učení nějaký řád a pravidelnost, například dát si za cíl nastudovat určitý počet stránek či kapitol za den. Dále omezit rušivé podněty, jako jsou notifikace, ale také zařadit do programu pravidelný pohyb a také chvíle pro zábavu a relaxaci.
Ale přínosnější než číst si takovéto obecné rady, je hledat, co potřebuje zrovna daný člověk. Pro některé je těžké s učením vůbec začít a hledají jakoukoli záminku, aby ho mohli oddálit. Pro jiné je zase nejtěžší přestat, odpoutat se od učení a takzvaně si „vyčistit“ hlavu. Další zase mají nevhodnou techniku učení, takže nad učením tráví velké množství času neefektivně. A mnoho lidí si vytváří svůj soukromý stres tím, že si kladou nepřiměřeně vysoké cíle. Jiní nejvíce trpí tím, že k učivu nedokážou najít nějaký osobní vztah, nic, co by je na daném předmětu zajímalo. Pokud člověk dokáže identifikovat, v čem spočívá jeho „osobní překážka“, je obvykle snadnější najít řešení. Někdy to nejde hned a je potřeba nejprve hledat a zkoušet různé možnosti, ale vyplatí se to.
3. Občas si při učení pomůžu kávou nebo energetickým nápojem. Mohu tím ale něco naopak zhoršit?
Káva či energetické nápoje mohou do určité míry v učení pomoct. Ale ani tady neplatí jednoznačné ano, nebo ne. Zaprvé, náš mozek podává nejlepší výkon při určité optimální úrovni aktivace. Kofein a jiné stimulující látky naši aktivaci zvyšují. Jsme-li po ránu ospalí a je pro nás těžké se zmobilizovat, může nám šálek kávy pomoct se probudit. Pokud jsme ale i bez nej ve stresu, další zvyšování aktivace nás spíše rozhodí, zhorší naši schopnost soustředění a zvýší pocit úzkosti. Zadruhé, tyto látky nám nedodávají energii zvenku. Pouze našemu tělu pomáhají mobilizovat jeho energetické zásoby. Jinými slovy, dovolí nám vypůjčit si energii takzvaně na dluh, který pak ale zase musíme splatit odpočinkem.
4. Při samotném testu nebo zkoušení jsem tak nervózní, že si nedokážu na nic vzpomenout. Jak si v tu chvíli poradit?
Existují různé relaxační techniky a postupy. Opět platí, že každému bude fungovat něco jiného. Někomu pomůže sednout si a soustředit se na pomalý a klidný dech, někomu vnímání vlastního těla, jinému třeba vybavení si nějaké dřívější situace, kdy se mu něco podařilo, něco zvládl či se prostě jen cítil dobře. Dalšímu, když si pustí oblíbenou písničku. Někomu dělá dobře, když je před zkouškou sám, jinému zase, když se může vzájemně podpořit s kamarády. Dalšímu zase třeba pomůže nějaký rituál či talisman. I když to může být v danou chvíli obtížné, funguje také uvědomit si, že obavy a úzkost, které v dané chvíli zažíváme, obvykle značně převyšují to, co reálně hrozí.
Udržet si klidnou hlavu a nenechat stres ovlivnit vaši schopnost učení, to vyžaduje trochu cviku. Studenti a studentky vysokých škol to však mají v malíčku. Přeci jen, zkoušky skládají každého půl roku. Zajímá vás, jaké tipy na uklidnění při zkouškách má v rukávu studentka Bára? Podívejte se na její vyzkoušené tipy - třeba je mezi nimi ten pravý i pro vás!
Bára je studentkou oborů Mediální studia a žurnalistika a Veřejná a sociální politika a lidské zdroje, a protože prošla už několika semestry, ví moc dobře, co zkoušky obnáší. Má už proto svou osvědčenou strategii, jak se udržet v psychické pohodě a nepropadat panice.
,,Ať to zní jakkoliv jako klišé, pomáhá mi fyzická aktivita. A to ani nejsem nějaký extra sportovec! Taky je důležité si najít čas na sebe a své zdraví, stejně jako na kamarády. Potkat se v kavárně nebo v atriu na fakultě, to dokáže učení zpříjemnit,” říká.
Dodává také, že motivaci vám dodá prostředí, v němž se učí i ostatní studenti - třeba knihovna. Zároveň se v takovém prostředí necítíte tolik sami, jako u učení doma. ,,Člověk pak studování nebere jako stresující povinnost, ale jako součást života studenta.”
Kromě kontaktu s vrstevníky, sportu a času pro své koníčky doporučuje, Bára ještě jeden spolehlivý tip, jak na psychickou pohodu: ,,Zmrzlinu. Hodně zmrzliny!”
5. Když se stane, že u zkoušky neuspěju, jak můžu překonat zklamání? Jak neztratit motivaci?
Mnoho z nás má tendenci zveličovat neúspěch – bereme neúspěch u jedné obyčejné zkoušky jako své celkové selhání, jako důkaz naší úplné neschopnosti. Jeden mrak jako by najednou zastínil celý svět. Je dobré si v takovou chvíli připomenout i své dřívější úspěchy, vzpomenout si na další oblasti, ve kterých se nám daří, vyvážit ten pocit neúspěchu něčím pozitivním. Zkouška obvykle není důležitá sama o sobě, ale je branou k něčemu dalšímu, čeho chceme dosáhnout. Zkoušky v autoškole neskládáme kvůli zkouškám samotným, ale proto, abychom pak mohli řídit auto. Když si uvědomíme tuto motivaci, pomůže nám to se po nějaké chvíli „otřepat“ a zkusit to znovu.
6. Mám pocit, že je toho na mě ve škole moc. Testy, přijímačky, osobní život, budoucnost. To všechno mi způsobuje úzkost. Jak s těmito pocity nakládat?
Je pravda, že požadavky škol nebývají zrovna malé a někdy všem ani perfektně dostát nejde. Je proto fajn se na učivo, požadavky či zkoušky dívat i optikou toho, co vlastně já sám v životě chci a co z toho všeho mě skutečně zajímá. Tomu se pak mohu věnovat důkladně a ostatnímu jen do té míry, do jaké stačí síly. Úzkost také obvykle bývá větší, když se na to člověk cítí sám. To pak snadno ztratí potřebný nadhled a odstup a začne se hlouběji nořit do zúzkostňujících myšlenek a představ. Jakkoli to vypadá jako otřepané klišé, mít někoho, s kým to vše, nebo aspoň část, mohu sdílet, přináší úlevu.
7. Na koho se mohu případně obrátit s žádostí o pomoc, vyslechnutí?
Jsou chvíle, kdy naše přirozená síť známostí nestačí, a potřebujeme se svěřit odborníkovi. Může to být třeba školní psycholog, psychologický poradce na univerzitě či psychoterapeut. Ten je vyškolen v tom, aby dokázal za našimi úzkostmi a strachy najít jejich hlubší důvody, pomohl nám je překonat a pomohl nám také objevit způsob, jak s nimi pracovat i do budoucna. Někdy pomůže i jednorázový kontakt s linkou důvěry, např. Modrou linkou.
S docentem Tomášem Řiháčkem se studenti setkají na Katedře psychologie FSS MU, kde přednáší, vede řadu seminářů a zabývá se výzkumem psychoterapie. Zkušenosti má také z Modré linky, poradenství pro volbu povolání, z manželské a rodinné poradny nebo ze své soukromé praxe. Vést vám může také bakalářskou či diplomovou práci.
Potkáte se třeba na těchto přednáškách:
Duševní hygiena
Uvedení do psychologie
Úvod do kvalitativního výzkumu
Stipendium Inocence Arnošta Bláhy se každoročně uděluje za mimořádné bakalářské práce, které nominují vedoucí kateder za jednotlivé studijní programy. Inocenc Arnošt Bláha byl český sociolog, pedagog a humanitní vědec. V roce 1931 se stal děkanem Filozofické fakulty MU. Letošní předávání se uskutečnilo 16. dubna během Dne fakulty. Kdo jsou ocenění studenti a studentky?
Laureátky a laureáti Ceny děkana FSS MU byli v roce 2024 oznámeni na Dni fakulty 16. dubna 2024. Nominace na toto ocenění nejčastěji podávají vedoucí katedry nebo výzkumných pracovišť a přihlíženo je třeba i ke studijním výsledkům, aktivitám nad rámec studia, publikační činnosti či v případě ocenění pedagogů k výsledkům předmětových anket. Kdo byl oceněn letos?
