1. Co mi může pomoci k psychické pohodě během zkouškového nebo přijímaček?
Asi je potřeba si upřímně připustit, že představa zenově klidného studenta či studentky během období zkoušek je spíše utopická. Ke zkouškové situaci zkrátka patří určité rozechvění, nejistota, pochybování. A do určité míry jsou tyto pocity nápomocné — motivují nás, mobilizují k výkonu, vybízejí k přípravě. Bez nich bychom se tolik nesnažili. Problém nastává, když tyto se tyto pocity promění v obavy, které nás paralyzují, narušují naše soustředění, nedovolí nám usnout. Takové obavy už nám dobře neslouží a je užitečné aktivně hledat způsob, jak je zvládnout.
2. Jsou nějaké “zaručené” tipy, které mohu hned použít, když se budu cítit příliš pod tlakem?
Dávat univerzální rady je vždy trochu ošemetné, protože se mohou minout s tím, co daný člověk zrovna potřebuje. Nicméně mezi ty osvědčené patří třeba začít s učením včas, vytvořit si v učení nějaký řád a pravidelnost, například dát si za cíl nastudovat určitý počet stránek či kapitol za den. Dále omezit rušivé podněty, jako jsou notifikace, ale také zařadit do programu pravidelný pohyb a také chvíle pro zábavu a relaxaci.
Ale přínosnější než číst si takovéto obecné rady, je hledat, co potřebuje zrovna daný člověk. Pro některé je těžké s učením vůbec začít a hledají jakoukoli záminku, aby ho mohli oddálit. Pro jiné je zase nejtěžší přestat, odpoutat se od učení a takzvaně si „vyčistit“ hlavu. Další zase mají nevhodnou techniku učení, takže nad učením tráví velké množství času neefektivně. A mnoho lidí si vytváří svůj soukromý stres tím, že si kladou nepřiměřeně vysoké cíle. Jiní nejvíce trpí tím, že k učivu nedokážou najít nějaký osobní vztah, nic, co by je na daném předmětu zajímalo. Pokud člověk dokáže identifikovat, v čem spočívá jeho „osobní překážka“, je obvykle snadnější najít řešení. Někdy to nejde hned a je potřeba nejprve hledat a zkoušet různé možnosti, ale vyplatí se to.
