Socioložka Gerlinda Šmausová zesnula

Gerlinda Šmausová se za svůj život významnou měrou zasloužila o rozvoj kritické kriminologie, feministické kriminologie a genderových studií v evropském, zejména německém a českém kontextu. Je považována za jednu z nejvýznamnějších představitelek feministické kriminologie v německy mluvícím světě. Sama o sobě uváděla, že žila svůj „život na hranicích“, ať již česko-německých, či v závěru svého života německo-francouzských.

Gerlinda Götzová ukončila v roce 1957 gymnázium v Sokolově a v roce 1967, už jako Šmausová, absolvovala Fakultu osvěty a novinářství na Univerzitě Karlově v Praze. Poté zahájila vědeckou aspiranturu, kterou však přerušily srpnové události roku 1968. Emigrovala do německého Sárska a pokračovala ve studiu a práci na Sárské univerzitě v Saarbrückenu. Tam také úspěšně obhájila doktorskou práci (1973) a habilitovala (1997). Do tehdejšího Československa se častěji vracela po roce 1989 a zásadně přispěla k rekonstituci vysokoškolského studia práva, sociologie. Stála rovněž u zrodu studijního oboru genderových studií na Masarykově univerzitě. Za svůj vědecký přínos pro obor sociologie byla na návrh Masarykovy univerzity v Brně jmenována prezidentem republiky univerzitní profesorkou (2001). Byla autorkou řady zahraničních odborných publikací, s nimiž české čtenáře seznámil výběr vydaný u příležitosti jejích sedmdesátých narozenin pod názvem Tvrdošíjnost myšlenky: od feministické kriminologie k teorii genderu (Praha: Sociologické nakladatelství, 2011), a druhý výběr vydaný u příležitosti jejích osmdesátých narozenin pod názvem Gerlinda Smaus: „Ich bin ich“. Beiträge zur feministischen Kriminologie (Heidelberg: Springer-Verlag, 2020) připomněl přínos jejích prací pro obor čtenářům v němčině. Svůj teoretický přístup popisovala jako materialistický i interakcionistický. Vždy se odvolávala na konkrétní oblasti praxe (trestná činnost, trestní právo, trestní systém) a její výzkumné aktivity zahrnovaly empirické studie o speciálních problémových oblastech (ženské věznice, sexualita ve vězení, znásilnění atd.). Její relevantní publikace byly vydány v mnoha odborných časopisech a jsou součástí řady antologií.

Profesorka Šmausová byla celý život velice aktivní v odborné komunitě svými příspěvky, vystoupeními na konferencích, vedla či oponovala nesčetně závěrečných prací studentů nejen doktorského studia sociologie, a to zejména na Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně.

S jejím odchodem jsme přišli o velmi inspirativní osobnost, která vnášela do debat a textů kritický vhled a dovedla identifikovat podstatu sociálních otázek, které nejen sociologie, ale všechny sociální vědy aktuálně řeší. Byla náročnou a zároveň laskavou, přátelskou kolegyní a učitelkou. Všem nám setkávání s ní už teď chybí.