1. Mám obavy z maturitní zkoušky a jsem z ní ve stresu. Jak s tím mohu pracovat?
Zažívat v tomto období stres je normální. Tělo tím dává signál, že jde o náročnou a důležitou situaci. Být ale ve stresu dlouho je vyčerpávající a narušuje to i samotné učení. Užitečným způsobem, jak ze sebe stres průběžně vyplavovat, je pohyb. Nemusíte hned do posilovny, stačí svižná procházka nebo protažení.
Základem dlouhodobější práce se stresem může být plán. Rozkouskujte si učivo a řekněte si, co a kdy chcete dělat. Počítejte ale s tím, že plány občas nevychází. Je vhodné nechat si rezervu, nebo si říct, že to zvládnete, i když to nestihnete přesně tak, jak jste si naplánovali. Důležité je také dělat si přestávky a mít prostor na činnosti, u kterých dovedete aspoň na chvíli nemyslet na školu.
Rovněž si nevyčítejte prokrastinaci, spíše ji berte jako informaci. Zeptejte se, proč od něčeho prokrastinujete a od něčeho ne. Máte z toho strach? Nebaví vás to? Tyto pasáže pak proložte něčím zábavnějším.
2. Jsou nějaké způsoby, jak zmírnit stres těsně před velkým dnem? A je něco, co můžu udělat přímo při zkoušce, když propadnu panice?
Pokud máte zkušenosti s dechovými cvičeními, soustřeďte se na dlouhý a plynulý výdech, který prokazatelně aktivuje zklidňující část nervové soustavy. Zhluboka dýchat ale někoho stresuje ještě víc. Alternativou je střídavé zatínání a uvolňování svalů, například na rukou nebo nohou.
Když vás u zkoušky přepadne panika, pomáhá ukotvení v realitě, třeba takzvané pravidlo pěti smyslů. Pojmenujte si v duchu pět věcí, které vidíte; čtyři, které můžete nahmatat; tři, které slyšíte; dvě, které cítíte; a jednu chuť, kterou vnímáte na jazyku. Případně si místo chuti můžete říct jednu pozitivní věc o sobě. Nemusíte nutně projít všech pět smyslů, někdy stačí i jeden.
Zkuste se také vyhnout kávě a energetickým nápojům - podpoříte tím kvalitu spánku. Kofein u někoho navíc napodobuje projevy úzkosti, jako je bušení srdce, zrychlené dýchání či třes. Dejte si kávu po maturitě, když budete čekat na ostatní.
3. Jak to udělat, abych maturitu nebral*a jako konec světa?
Vyzkoušejte kognitivní přerámování. Zní to složitě, ale podívejte se, jak je to snadné: Mozek má v takto náročné situaci tendenci ke katastrofizaci, kdy si automaticky představuje ty nejhorší možné scénáře. Zkuste si představit, co nejhoršího by se mohlo stát. Pak si představte, co nejlepšího by se mohlo stát. Realita bude pravděpodobně někde uprostřed.
Můžete se taky sami sebe zeptat, co by reálně znamenalo neudělat maturitu napoprvé. Bylo by to nepříjemné, ale není to konečná stanice. Máte opravné termíny, svět se nezastaví. Pomáhá také podívat se na situaci z širší perspektivy. Vzpomeňte si na něco, co se vám v minulosti zdálo nezvládnutelné, a teď je to úspěšně za vámi. 🙂
4. Je lepší se těsně před maturitou ještě učit, nebo si dát úplně pauzu?
Pokud slovo těsně znamená noc nebo ráno před zkouškou, cílená pauza nebo pokus o delší spánek může být efektivnější. Takový odpočinek podpoří uložení učiva do paměti a stabilizuje ho. Učit se do poslední chvíle nemusí být špatné samo o sobě, ale absence spánku může ve vašem výkonu nadělat více škody než užitku. Unavené tělo zkrátka nezvládne podat takové výkony.
5. Jak zvládnout tlak od rodičů nebo učitelů, kteří ode mne mají velká očekávání?
V takových chvílích mi pomáhá zastavit se a říct si, co se za očekáváním skrývá. Obava, aby se mi dařilo? Důvěra a naděje, že mám na to být úspěšný? Zde opět pomáhá zkusit si představit nejhorší a nejlepší možný scénář.
Užitečné je také umět rozlišit, co můžete ovlivnit a co ne. Ve vaší moci je například příprava, pečlivost nebo odpočinek, ne však emoce a očekávání druhých lidí. Zaměřte se proto na to, s čím můžete skutečně něco udělat.
To vlastně platí i o maturitě samotné. Je normální, že vám vypadne slovo nebo že si potřebujete odpověď promyslet. Ačkoliv se maturita může zdát jako jednostranný výslech, ve skutečnosti obvykle není problém požádat o zopakování otázky, napít se vody nebo si dát chvíli na hledání správných slov. Mně osobně u maturity z hlavy vypadlo slovo hypnóza.
6. Je něco, co byste vzkázal studentům a studentkám, které právě čeká maturita?
Prozradím na sebe, že když jsem maturoval z dějepisu, zapomněl jsem na existenci otázky číslo dvacet šest, protože zbylé předměty jich měly jen dvacet pět. Jistě si domyslíte, kterou jsem si vybral. Měl jsem asi dost rozumu a štěstí, že mi to prošlo. Vy si můžete z rozhovoru nebo vlastní zkušenosti vybrat techniky, jak takovou akutní situaci zvládnout možná lépe než já. 🙂 Důležité mi připadá umět říct u maturity aspoň něco. Prostoru mezi perfektním výkonem a úplným nezvládnutím zkoušky je dostatek.