Není časopis jako časopis

V posledních letech se stále více stírá hranice mezi „predátorskými“ časopisy a kvalitními placenými „open access“ časopisy. Některé časopisy, které jsou i součástí databáze Web of Science, publikují velké množství článků spíše za účelem zisku a recenzní řízení u nich může být slabé nebo dokonce nedostatečné. Rozpoznání časopisu s pochybnými publikačními praktikami může být obtížné, pro začátečníka v oblasti vědy dokonce nemožné.

29. 9. 2021

Základními varovnými signály pro autory mohou být: 

  1. Vysoké počty článků, které časopis ročně publikuje. Toto je jednoduše zjistitelné například přes rozhraní od Scopus – SJR Scimago Journal & Country Rank: https://www.scimagojr.com/index.php 
  2. Vysoký podíl sebecitací daného časopisu (sebecitace jsou uvedeny ve stejném rozhraní)
  3. Vysoké publikační poplatky  
  4. Rychlý recenzní proces, který časopis inzeruje (podezřelá jsou recenzní řízení kratší než 1 měsíc)
  5. Vysoký počet „special issues“, které jsou k nalezení typicky na stránkách daného časopisu

Špatnou pověst má například nakladatelství MDPI, které vlastní několik časopisů, z nichž každý publikuje tisíce článků ročně. O jednom z těchto časopisů píše článek „Sustainability: to není lecjaký časopis“ od doc. Municha, který doporučujeme k přečtení.  V článku se navíc dozvíte další tipy, jak rozpoznat časopis s pochybnými publikačními praktikami.

David Šmahel, vedoucí institutu IRTIS  


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.