Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity od 1. července zavádí novou pozici krizové psycholožky. Reaguje tak na zkušenosti z posledních let, které ukázaly, jak důležité je mít ve vypjatých situacích dostupnou odbornou podporu nejen pro studující, ale i zaměstnance a zaměstnankyně. O tom, proč fakulta přistupuje k systematickému řešení péče a podpory, mluví proděkanka pro studium Adéla Souralová.
Od 1. července vzniká na fakultě nová pozice krizového psychologa / krizové psycholožky. Co k tomuto kroku vedlo?
Bylo to rozhodnutí, které nevzniklo „od stolu“. V posledním období jsme na fakultě zažili situace, které byly mimořádně těžké. U jedné z nich jsem byla osobně přítomná a zbývající jsem řešila z pozice proděkanky pro studium. V takových chvílích si opravdu uvědomíte, jak křehké jsou hranice mezi běžným fungováním a krizí a jak důležité je mít po ruce někoho, kdo ví, co dělat. Zároveň se ukázalo, že tyto situace nedopadají jen na studující, ale i na vyučující a další zaměstnance a zaměstnankyně. Já jsem měla velké štěstí, že nám Zuzana Masopustová z katedry psychologie spontánně nabídla pomocnou ruku a odborně nám pomohla celou situaci zvládnout. Proto jsem otevřela debatu o tom, že potřebujeme systémové řešení – nejen reagovat, ale být připraveni.
Jakou roli bude krizová psycholožka na FSS MU konkrétně plnit?
Nejde jen o krizové intervence, i když ty jsou klíčové. Budeme mít kolegyni, která pomůže celou oblast na fakultě koncepčně uchopit – od přímé podpory studujících a zaměstnanců přes spolupráci s dalšími aktéry až po nastavování standardů a jejich průběžné vyhodnocování. Pro mě je důležité, aby péče nebyla nahodilá nebo závislá na jednotlivcích, ale aby byla systematickou součástí fungování fakulty. Je to vlastně změna úhlu pohledu: místo otázky „kdo nám poradí“ se ptáme, „jak nastavíme prostředí, aby lidé podporu měli“.
Co vám tyto zkušenosti ukázaly o tom, jak by měla fakulta fungovat?
Potvrdilo se mi něco, čemu se věnuji i ve svém výzkumu a co je pro mě důležité i osobně: to nejdůležitější často není nejviditelnější. Péče, vztahy nebo každodenní zátěž zásadně ovlivňují, jak se lidem na fakultě žije a pracuje. Pokud chceme být kvalitní institucí, musíme se naučit dívat na věci i z jiných perspektiv a naslouchat různým hlasům, nejen těm nejsilnějším.
To znamená i větší citlivost k tomu, že lidé na fakultě mají různé životní podmínky a potřeby, a schopnost reagovat na ně napříč fakultou, ne je jen delegovat „někam dolů“. I proto jsem se rozhodla kandidovat na děkanku Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Myslím, že dnes stojíme před rozhodnutím, jakým směrem se vydáme. Jestli budeme fakultu řídit hlavně podle velikosti jednotlivých částí a jejich hlasu, nebo jestli dokážeme víc propojit různé perspektivy a budovat prostředí založené na podpoře, péči, otevřenosti a uznání diverzity.
Jako žena, pečující a reprezentantka malého studijního oboru mám možná k těmto tématům blíž. A právě tuto perspektivu bych ráda přinesla i do vedení fakulty.
Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Jana Kříže, který je vedoucím Ústřední knihovny FSS.
Poslední červnovou středu se konal tradiční Semestr-end. Od čtyř hodin jsme se scházeli v aule a na dvorku, kde setkání pokračovalo v dobré náladě v horkém odpoledni až do večera. Jsme rádi, že jste využili prostor k neformálnímu setkání napříč fakultou. Nechybělo občerstvení, příjemná atmosféra ani krátký oddych po náročném závěru semestru.
