Eva Ulrychová

„Fakulta na mě působila jako dobře promazaný stroj“

Už od osmé třídy základní školy věděla, že chce být psycholožkou. Eva Ulrychová šla za svým snem a s magisterským titulem z psychologie se teď věnuje dětem na základních školách v Pardubicích. Na to, že se vzdělávala na fakultě sociálních studií, je náležitě hrdá. „Jsem ráda, že mám FSS a jsem na ni dlouhodobě pyšná,“ směje se Eva Ulrychová.

Jméno a příjmení: Eva Ulrychová (roz. Habětínková)

Datum narození: 19. 2. 1986

Bydliště: Pardubice

Studium na FSS: Magisterské: Psychologie (2011).

Magisterská diplomová práce: Profesní kariéra u osob s Aspergerovým syndromem.

Práce a kariéra: Po skončení magisterského studia začala Eva Ulrychová pracovat v rodinné poradně ve Vyškově. Poté se přes krátkou zastávku v krizovém centru dostala k práci školní psycholožky. Teď pracuje na poloviční úvazek ve dvou základních pardubických školách.

Po vysoké jste toužila?

Na vysokou školu jsem chtěla jít už od osmé třídy, kdy nám dělali testy profesní orientace. Už v té době jsem psala, že bych chtěla dělat pedagogicko-psychologické poradenství a to se mi splnilo. Měla jsem v tomhle cestu velmi jednoduchou, bez větších zatáček.

Takže jiný obor než psychologie nepřicházel v úvahu?

Ještě jsem uvažovala, že bych šla na hradeckou univerzitu studovat pedagogiku, protože by to bylo finančně schůdnější. Nakonec jsem se ale rozhodla pro psychologii, protože to byl můj dlouhodobý sen.

Jak jste se dozvěděla o FSS?

O tom, že je možnost studovat psychologii v Brně na filozofické fakultě i na fakultě sociálních studií jsem se dozvěděla z Učitelských novin. Ani jsem tenkrát nevěděla, jestli je mezi těmito dvěma fakultami nějaký rozdíl.

Studium na FSS je dvouoborové, které obory jste si nakonec vybrala?

Studovala jsem mediální studia a žurnalistiku s psychologií. Trochu mě pak mrzelo, že jsem si k psychologii nepřidala sociální práci, protože by se mi to v praxi více hodilo. I tak jsem byla spokojená. V magisterském studiu jsem pak pokračovala na psychologii.

Lišilo se studium od vašich představ?

Očekávala jsem na psychologií více filozofie. Nebylo to zklamání, že jsme jí tam tolik neměli, jenom mě to překvapilo. Jinak psychologie moje očekávání splnila.

Měla jste možnost srovnávat studium na FSS s jiným fakultami?

Při studiu jsem srovnání s jinými univerzitami a fakultami neměla, spíše později, když jsem přišla do praxe. Setkala jsem se pak s různými kolegyněmi a zdálo se mi, že z toho porovnání vycházela fakulta sociálních studií dobře. Také z hlediska prestiže, kterou měla v očích kolegyň. Jsem ráda, že mám FSS a jsem na ni dlouhodobě pyšná. Nedám na ni dopustit.

Měla jste už během studia jasno, kam bude vaše kariéra směřovat dál?  

Chtěla jsem pracovat s dětmi. Celou dobu jsem směřovala ke školní psychologii.

Jaké je vaše současné zaměstnání?

Pracuji na dvou základních pardubických školách jako školní psycholožka.

Připravila vás vysoká škola na zaměstnání dostatečně?

Škola mě na moje zaměstnání připravila dobře. Teď využívám znalosti z vývojové psychologie, poradenské pedagogické psychologie. Dokonce jsme měli předmět práce ve školní psychologii. Je toho víc, na co teď vzpomínám a využívám to. Samozřejmě byly i teoretičtější předměty, kdy jsem byla ráda, že jsem za nimi zavřela dveře.

Dalo by se říci, že vysoká škola je cestou k sociální vyzrálosti?

V každém případě ta moje kombinace žurnalistiky a psychologie byla dobrá pro kritické uvažování o světě. Člověk si pak dokáže věci přebírat jinak. Myslím si, že to hraje roli i při konzultacích s lidmi. Mám širší spektrum možností, jak se dá dívat na problém.

Byla nějaká chvíle, kdy jste si řekla – to jsem si tu školu dobře vybrala?

Fajn byla hned nabídka psychointegráku na začátku studia. Potěšilo mě, že se můžu seznámit se spolužáky, že mi to usnadní začátek studia. Další byl sociálně-psychologický výcvik, to, že nám katedra poskytuje něco tak praktického. A dál skutečnost, kolik máme jako studenti různých možností. I kvalita výuky, samozřejmě. Potvrzovalo se to v různých semestrech různými předměty. Bylo to spíš uvědomění, které se kontinuálně vyvíjelo. Celkově na mě fakulta působila jako dobře promazaný stroj. Fungující. Jasně nastavená pravidla, o něž se člověk mohl opřít, a v odůvodněných případech využít podpory ze strany katedry či studijního oddělení.

Daniela Erychlebová
Autorka je studentkou Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Foto: Daniela Erychlebová.

Publikováno v srpnu 2015

Tři slova, která mě charakterizují: Poctivá, zkoumavá, s touhou po poznávání.

Tři slova, která charakterizují mou práci: Snaha o efektivitu, konstruktivní, šít věci na míru.

Co čekám od budoucnosti: Doufám, že se mi podaří jít po životní cestě, kterou jsem si vybájila. Bude to něco stabilního, rodinného. Nemám v úmyslu žádné velké plány, ale chci jít cestou, kterou jsem šla doteď. Doufám, že svým malým dílem přispěji k tomu, aby věci okolo mě fungovaly dobře. V práci snad budu moc dělat něco, co bude pro ostatní užitečné.

Co se mi vybaví, když se řekne FSS: Vybaví se mi znak fakulty. Ty dva obličeje na tom zvláštně zeleném podkladě. 

Mezi čtyřma očima: Když se Eva Ulrychová poprvé objevila před budovou své budoucí školy, nemohla se jí nabažit. „Byla jsem z té budovy úplně hotová. Můj táta to vůbec nechápal, komentoval to slovy, že mi snad bude jedno, co budu studovat, když mi stačí ta budova. To nadšení mi vydrželo dodnes.“

Životní motto: To chce klid. Všechno je relativní, všechno je individuální, všechno je o prioritách.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.