Petr Holub

„Na ekologii musíme mít dobré zákony, zatím nám chybí“

Osmatřicetiletý ekolog to myslí s proměnou české společnosti vážně. Petr Holub studoval fyziku. Magisterský stupeň už ale absolvoval na FSS, kde se přihlásil ke studiu oboru humanitní environmentalistika. Poté působil pět let v ekologické organizaci Hnutí Duha. Dva roky pracoval pro náměstka ministra životního prostředí a dobrými zákony se snažil změnit obecné ekologické myšlení. Nyní působí jako ředitel aliance oborových asociací Šance pro budovy, která podporuje energeticky úsporné stavebnictví a reprezentuje přes dvě stě firem.

Jméno a příjmení: Petr Holub

Datum narození: 29. 1. 1976

Bydliště: Olomouc

Studium na FSS: Magisterské: Humanitní environmentalistika (2007).

Magisterská diplomová práce: Obnovitelné zdroje energie, decentralizace společnosti a komunitní život

Práce a kariéra: Po magisterském studiu na FSS pět let pracoval v ekologické organizaci Hnutí Duha. Posléze dva roky působil jako ředitel odboru udržitelné energetiky na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2010 je ředitelem aliance oborových asociací Šance pro budovy, která podporuje energeticky úsporné stavebnictví.

Zabýváte se ekologií, obnovitelnými zdroji a odpadem, ale začínal jste fyzikou. Co vás dostalo od fyziky k ekologii a přírodě?

Narodil jsem se v Újezdě u Brna. Nad ním je Stará hora a stepní rezervace s unikátními druhy rostlin a živočichů. Panomská květena. Díky nejzápadnějšímu a nejsevernějšímu výskytu několika druhů je speciálním místem. Už od 80. let ji poměrně drsně devastovala vojenská základna. Rozšiřovala své cesty a betonové bloky, stavěla radary až těsně k rezervaci, mě to štvalo. Byl to první důvod mého rozhodnutí.

A ten druhý?

Druhý byl politický. V roce 1993 se dělilo Československo a Václav Klaus byl premiérem. Ještě v únoru jsme měli společnou měnu. Někdy kolem března přišly některé noviny s tím, že se do měsíce měna rozdělí. Václav Klaus všechny zveřejněné informace popřel. Řekl, že nejméně tři měsíce nebo půl roku se měna dělit nebude. Za dva dny ohlásil, že se měna dělí za 14 dnů. Tehdy jsem pochopil, že politici občas lžou. To byl druhý zdroj mého kritického nazírání na společnost a její chování, i k přírodě.

Jak jste se dostal z Duhy na ministerstvo životního prostředí?

V Hnutí Duha jsem byl pět let. Začínal jsem jako dobrovolník. Poté jsem pracoval na mezinárodním programu. Rukama jsme řešili problémy přímo na místě. Zateplovali jsme mateřské školky v Gruzii, na Kavkaze, v Bulharsku a jinde. Domovy dětí, důchodců, sociální budovy. Tak to bylo dva až tři roky. Staral jsem se také o organizační rozvoj a pět let byl vedoucím programu obnovitelné energie. Po čase, jako poradce náměstka ministra životního prostředí, jsem přešel v Duze na částečný úvazek jako konzultant. Tematicky to byla stejná práce. Jen jsem se už nesnažil někoho přimět, aby něco udělal, a udělal jsem to sám…

Obnovitelné zdroje energie jsou pro domácnosti stále příliš drahé. Dá se tohle zákonem nějak ošetřit?

Ano. Na ministerstvu jsme vypracovali nárokový program grantů pro domácnosti, které si chtějí doma zřídit moderní kotel na biomasu vytápěný dřevěnými peletkami, solární kolektory na střechu, tepelná čerpadla a podobně. Každá domácnost, která se do takového projektu chce pustit, by měla dostat nárokovou dotaci. Nicméně peněz je stále málo, chtělo by to sehnat více prostředků.

A je to reálné?

Na kampaň propagující obnovitelné zdroje energie jsme měli k dispozici asi deset milionů ročně, zatímco ministerstvo dopravy ročně dává 150 milionů na kampaň o bezpečnosti na silnicích. To srovnání o něčem vypovídá. Peníze tu jsou, jen je třeba je lépe rozdělit. Nejsme vůbec chudý stát, jen si to nějak neuvědomujeme.

Třídíte odpad?

Třídím. Jen s bioodpadem je to složitější. Bydlím v Olomouci a přesvědčil jsem ostatní v našem domě, že bychom odpad třídit měli. Zavolali jsme na magistrát a během dvou týdnů jsme měli barevné popelnice u domu. Chtěl jsem pořídit také kompostér, ale bohužel v Olomouci příliš nepobývám a sousedi chtěli pěknou zahrádku… Takže bioodpad třídím jen někdy a vozím jej do Brna, do Duhy.

Jak se ujalo nové vnímání přírody a životního prostředí v běžných domácnostech?

Morální kázání ekologů působí negativně, samo veřejnost nezmění. Jedna věc je dělat osvětu a hustit do lidí, jak je skvělé chodit třídit odpad dvě stě metrů daleko. Přesvědčíte jen osobním příkladem. Zavedením barevných popelnic na tříděný odpad k domu mohu ovlivnit pět až deset ve svém okolí – například sousedy. Rozhodně tím neovlivním polovinu společnosti. Jiná věc je zjednodušit lidem třídění pomocí zákonů a vyhlášek. Řešením by například bylo, kdyby město dalo lidem barevné pytle, tím by se třídění zjednodušilo. 

Jsme na třídění moc líní?

To také. Důležité ale je, aby nám město nachystalo takové podmínky, že se bude chtít třídit i líným.

Jsme líní a politici občas lžou. To je celkem špatná diagnóza, posouváme se k zelenějším zítřkům, nebo je to s námi beznadějné?

Posouváme se k lepšímu. Když jsem pracoval v Hnutí Duha, podařilo se nám prosadit zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Od té doby pozoruji výsledky. Například v Hustopečích nad Bečvou vyrostla celkem velká fotovoltaická elektrárna. Měl jsem dobrý pocit z toho, že se nám podařilo prosadit něco s reálným dopadem na život. Ten zákon je totiž nejlepší v nově přistoupivších zemích Evropské unie a jeden z nej v Evropské unii vůbec. I politická kultura se podle mého zlepšuje. I dnes si politici něco vymyslí a přikrášlí, ale je to méně časté než třeba před deseti lety.

Martina Surá
Autorka je absolventkou Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Redakčně upraveno Barborou Halbovou, 
studentkou Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Původní rozhovor byl uveřejněn v publikaci Absolventi: Nepřehlédnutelní a úspěšní (2008).

Publikováno v srpnu 2015

 

Tři slova, která mě charakterizují: Krásný, chytrý, skromný.

Tři slova, která charakterizují mou práci: Užitečná, zajímavá, radostná.

Co čekám od budoucnosti: Radost!

Co se mi vybaví, když se řekne FSS: Po bakalářském studiu jsem se rozhodl pro studium humanitní environmentalistiky. Pro FSS jsem se rozhodl, protože mi slibovala ve zvoleném oboru dobré informace a poznatky v širších souvislostech. Dnes můžu říct, že mi nabídla základ pro zaměstnání, které nyní dělám.

Mezi čtyřma očima: Když zrovna nepracuji, rád cestuji. Libuji si v horských túrách a jízdě na kole. Zajímám se o multikulturní porozumění, zejména o téma Bulharska a bulharské minority v Brně a Olomouci. A samozřejmě také dobré filmy, hudba a víno.