Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Energetika prostupuje všechny aspekty fungování moderní společnosti. Závislost na dodávkách z nestabilních zemí, změna klimatu, dostupnost energie pro všechny skupiny obyvatel – to vše dělá z energetické politiky důležitou součást zahraniční, bezpečnostní, environmentální i sociální politiky.

V posledních letech proto v institucích, firmách i neziskovém sektoru roste poptávka po absolventech, kteří jsou schopni propojovat znalosti z různých oborů a orientovat se v rychle se měnícím prostředí energetiky. Tuto poptávku pokrývá v regionu širší střední Evropy jen jeden studijní program: Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost.

Unikátní interdisciplinární struktura programu a diskusní forma výuky pomáhá studentům plně rozvíjet jejich potenciál a uplatnit se v praxi ještě před dokončením studia.

Je studium programu pro vás?

• Jste zvyklí přemýšlet nad tím, co děláte, a dávat do své práce i něco nad rámec nutného minima?
• Berete vysokou školu jako něco víc, než cestu k diplomu?
• Vidíte smysl v přípravě na přednášky a v moderovaných seminárních diskusích?
• Vadí vám masové vzdělávání a hledáte studijní program, kde se vám přednášející budou věnovat? Kde na svou práci dostanete zpětnou vazbu, jejímž cílem není mít rychle odškrtnuto, ale pomoci vám se zlepšit?
• Dlouho jste si nebyli jistí, čemu přesně se chcete věnovat, ale nyní byste už konkrétnější směr uvítali?
• V bakalářském studiu jste si vybrali sociální vědy, ale teď vás zajímají i jiné aspekty fungování společnosti?
• Nebo jste si vybrali čistě technický obor, ale teď vás zajímají i širší společenské souvislosti?

Jestli odpovídáte kladně, podejte si přihlášku! Program nevyžaduje specifické předchozí vzdělání, s úspěchem u nás studují bakalářští absolventi společenských věd, ekonomie, přírodních a technických věd.

„Energy matters“

Praxe

Prakticky orientované předměty, výjezdy na exkurze do institucí, firem a jejich technických provozů jsou nedílnou součástí programu. Stáže a praxe si studenti mohou domluvit individuálně, v průběhu praktických předmětů nebo s pomocí absolventů programu v rámci uzavřené facebookové skupiny.

Studenti mohou rovněž využít více než deseti stipendijních programů, přes které lze vycestovat na studijní nebo pracovní pobyt do více než 150 zemí světa.

Chcete vědět víc?

http://mveb.fss.muni.cz/

Infosheet o programu ke stažení: https://mve.fss.muni.cz/media/3221451/new_infosheet-web_mveb.jpg

Díky širokému rozhledu a rozvinutému kritickému myšlení se absolventi uplatňují zejména v analytických profesích v rámci oddělení pro strategie a mezinárodní spolupráci ve firmách a institucích, v konzultačních společnostech, v neziskových a zájmových organizacích a ve vědě a výzkumu.

Přijímací zkouška je jednokolová a sestává ze strukturovaného hodnocení povinných materiálů, které je třeba nahrát do e-přihlášky v termínu do 15. 5. 2024, a z písemného testu. V případě povinných materiálů se jedná o:

1. 1. Motivační dopis (V rozsahu 600 – 800 slov, měl by obsahovat a hodnoceny jsou informace: Jaká je vaše motivace ke studiu programu a co si od studia slibujete? Jaké jsou vaše profesní plány po jeho případném absolvování? Co od programu v tomto ohledu očekáváte? Co vás předurčuje ke studiu programu, jaké nadstandardní zkušenosti, dovednosti a kvality z vás činí kvalifikovaného uchazeče pro studium na FSS (například minulé praxe atd.) a jaký bude Váš přínos pro FSS?
2. 2. Strukturovaný životopis. Hodnoceny jsou studijní i mimo-studijní aktivity, zejména ty relevantní pro dalším studium programu Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost.
3. 3. Transkript předmětů (absolvovaných na bakalářském stupni studia včetně hodnocení). Bodové hodnocení zohledňuje průměr známek, přihlíží se i ke skladbě předmětů.
4. 4. Bakalářská práce (Postačuje i neobhájená práce, či její pracovní verze, pokud ještě nedošlo k jejímu odevzdání.) Hodnotí se podoba a zaměření výzkumné otázky, úroveň teoretické a metodologické kapitoly, samotná realizace výzkumu a jeho věcná i formální prezentace.

Písemná přijímací zkouška, sestávající z pěti otevřených otázek, se koná v červnu 2024.

Požadavky pro přijímací zkoušku: Problematika mezinárodních vztahů na úrovni bakalářského stupně programu Mezinárodní vztahy na FSS MU s přihlédnutím k problematice energetiky.

Kritéria hodnocení

• Za písemný test je možné získat maximálně 60 bodů.
• Za transkript předmětů je možné získat maximálně 10 bodů.
• Za bakalářskou práci je možné získat maximálně 10 bodů.
• Za motivační dopis je možné získat maximálně 10 bodů.
• Za životopis je možné získat maximálně 10 bodů.

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky tedy činí 100 bodů, kdy 60 bodů je minimální počet potřebný k úspěchu ve zkoušce.

Doporučená literatura

Literatura sleduje základní tematické okruhy, shrnuté níže:

1. 1. Mezinárodní politická ekonomie (IPE)

• Základní problémy a zkoumané otázky IPE.
• Paradigmatické perspektivy IPE: ekonomický nacionalismus, ekonomický liberalismus, marxismus.
• Teoretické koncepty IPE: teorie dvojí ekonomiky, teorie hegemonické stability, teorie moderního světového systému, teorie endogenního růstu, nová ekonomická geografie, teorie strategického obchodu.

Literatura

(Krpec & Hodulák, 2011, stránky 17-25, 45-64)

2. 2. Metody a techniky výzkumu v politických vědách

• Princip kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
• Základní kroky návrhu výzkumu (research design): výběr tématu, výzkumná otázka/hypotéza, konceptualizace, operacionalizace, indikátory.
• Koncepty v sociálních vědách.

Literatura

(Punch, 2008)

(Kelly, 2011)

3. 3. Politické a ekonomické dějiny

• Politické a ekonomické dějiny 20. století.
• Klíčové mezinárodní organizace a jejich rozvoj ve 20. století: OSN, mezinárodní ekonomické organizace, bezpečnostní organizace a aliance.

Literatura

(Krause & Nye, 1975)

(Sachs, 1999)

4. 4. Evropská unie

• Jednotný trh.
• Hospodářská a měnová unie.
• Financování politik EU.

Literatura

(Fiala, Krutílek, & Pitrová, 2018, stránky 493-720; 867-899)

5. 5. Základy energetické politiky

• Rozvoj energetiky ve 20. století.
• Energetické organizace (IEA, OPEC).
• Moderní dějiny české energetické politiky.
• Poznámka: doporučujeme využít veřejně dostupných zdrojů (např. Google Scholar) a seznámit se s hlavními událostmi ve světové energetické politice 20. a 21. století: rolí energetických surovin v druhé světové válce, rozvojem jaderné energetiky, ropnými šoky a plynovými krizemi, politikou ochrany klimatu (Kjótským protokolem a Pařížskou dohodou), jadernými haváriemi a jejich společenskými a politickými důsledky, nástupem obnovitelných zdrojů a německým energetický obratem (Energiewende).

Literatura

(Smil, 2000)

(Scott, 1994, stránky 19-44)

(CIA, 1986)

(Černoch, 2019)

Literatura

CIA. (1986). OPEC Handbook. Načteno z https://www.cia.gov/library/readingroom/docs/CIA-RDP97R00694R000500650001-4.pdf

Černoch, F. (2019). The History of the Czech Energy Sector. V T. Vlček et al., The Energy Sector and Energy Policy of the Czech Republic (stránky 28-43). Brno: Masarykova univerzita. Načteno z https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1278/3726/1607-1/0#preview

Fiala, P., & Pitrová, M. (2009). Evropská unie. Brno: CDK.

Fiala, P., Krutílek, O., & Pitrová, M. (2018). Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Kelly, A. P. (2011). Social research methods. University of London. Načteno z https://is.muni.cz/go/57fk2i

Krause, L. B., & Nye, J. S. (1975). Reflections on the Economics and Politics of International Economic Organizations. International Organization, 29(1), stránky 323-342.

Krpec, O., & Hodulák, V. (2011). Politická ekonomie mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Sachs, J. D. (1999). Twentieth-century political economy: a brief history of global capitalism. Oxford Review of Economic Policy. Načteno z https://pdfs.semanticscholar.org/7f96/69517ce60fce75a5b2857cb249e7e41a8aa2.pdf

Scott, R. (1994). The History of the IEA: Origins and Structure. Načteno z International Energy Agency: https://iea.blob.core.windows.net/assets/b73b0800-ed54-48ba-bf16-cc6820b723a3/1ieahistory.pdf

Smil, V. (2000). Energy in the Twentieth Century: Resources, Conversions, Costs, Uses, and Consequences. Načteno z Vaclav Smil System Consulting: http://www.vaclavsmil.com/wp-content/uploads/docs/smil-article-2000-aree2000-1.pdf

Thym, D. (2011). The Intergovernmental Constitution of the EU's Foreign, Security & Defence Executive. European Constitutional Law Review, 7(3), stránky 453-480.

---

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Katedra nabízí talentovaným a motivovaným absolventům doktorský studijní program Mezinárodní vztahy a evropská politika. V něm mohou dále rozvíjet znalosti související s problematikou mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti.