Epistemické diskursy „vysvětlení" a „porozumění" v modelech posouzení životní situace
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Sociální práce |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.socialniprace.cz/index.php?sekce=2&ukol=detail&id=98&clanekid=1091 |
| Klíčová slova | assessment models; complexity; epistemology; social work profession |
| Přiložené soubory | |
| Popis | CÍL: V této studii si kladu za cíl analyzovat hlavní modely posouzení životní situace, které byly formulovány od počátku 20. století, z hlediska dvou klíčových epistemických diskursů „vysvětlení" a „porozumění". TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Otázku povahy sociální práce spojuji s diskusí o oborové epistemologii (Lorenz, 2016). K této diskusi se připojuji prostřednictvím dvou epistemických konceptů „vysvětlení" a „porozumění", které využívám pro diskusi o způsobech posouzení životní situace (Lorente-Molina, Luxardo, 2018). METODY: Práci předkládám jako teoretickou analýzu. VÝSLEDKY: Analyzoval jsem šest modelů posouzení: model diagnostický, model posouzení rizika, model rozhodování, model kritický, byrokratický model a participativní model. V modelu diagnostickém, v modelu posouzení rizik a v modelu rozhodování jsou vyzdvižena objektivizující stanoviska vysvětlení, v participativním modelu je akcentováno rozumějící stanovisko konstruktivistické, zatímco kritický model stojí někde mezi oběma krajnostmi a v některých aspektech se více blíží k vysvětlující perspektivě, zatímco jinde zaujímá interpretativní hledisko. Specifickým případem je pak model byrokratického posouzení, který sice inklinuje k objektivizační logice diskursu vysvětlení, ale není jeho důslednou aplikací. IMPLIKACE: Svojí studií chci přispět k debatě o předpokladech výstavby poznatků v sociální práci jako specifické akademické disciplíně a praktické profesi, jak ji chápe současná definice sociální práce IFSW (2014). |