Odsun Němců z Československa : Historie, mýty, paměť
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Poválečné vysídlení německy mluvících obyvatel Československa zůstává z různých důvodů tématem, které přitahuje pozornost. To se týká především některých jeho aspektů. Zároveň jde však o téma velmi komplexní, které týká nejen politických, ale také hospodářských, sociálních i kulturních dějin Československa. Některé zodpovězené otázky týkající se 80 let starých událostí jsou kladeny stále znovu a znovu, jiné, neméně důležité, dosud ani nebyly položeny. V této úvaze se je pokusíme zrekapitulovat. Mnoho bylo napsáno a namluveno např. o tom, kde se vlastně myšlenka odsunu vzala, resp. kdo a kdy s ní přišel a prosadil ji. Co víme na základě nových výzkumů o tzv. divokém odsunu v roce 1945? Kdo byli jeho aktéři a kolika se týkal lidí? Kdy vlastně odsun skončil a kam většina vyhnanců odešla? Je správnější mluvit o odsunu, vyhnání či vysídlení? Co má odsun společného s tzv. Benešovými dekrety nebo s Postupimskou konferencí? To jsou některé z otázek, které se pokusíme objasnit. Odsun či vyhnání je také tématem, kolem kterého se utváří specifická kolektivní paměť jak německých vyhnanců, tak i české společnosti. Takové události řadíme mezi tzv. místa paměti. Budeme se tedy zabývat také tím, jaké bylo a je místo odsunu v historické paměti české i německé společnosti? Jak se měnilo hodnocení, připomínání a zapomínání poválečných událostí od doby, kdy se odehrály až po současnost? Proč se z výkladní skříně „národní revoluce“ stalo tabu? Zajímavým vývojem pak vzpomínání na odsun prošlo i během posledních třiceti let. Jakou roli v tom hrála např. politika nebo umění? |