Zdroje domácností a demografická odolnost : dynamika krátkodobých fertilitních záměrů v ČR v letech 2020-2022
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2026 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V tomto příspěvku chceme ukázat, jak zdroje domácností (příjem, SES) strukturovaly v letech 2020-2022 krátkodobé fertilitní záměry žen. Využíváme přitom data z první vlny dotazníkového šetření “Současná česká rodina”, které probíhalo od listopadu 2020 do července 2022. Tato neobvykle dlouhá doba sběru dat byla vynucena externími okolnostmi. Obvykle bychom tuto situaci mohli vnímat jako hendikep, nicméně lze ji využít i kreativně: při rozdělení datového souboru do subpopulací (podle fáze sběru dat) a s využitím metodologického designu známého pod jménem „neobvyklá událost během sběru dat“ lze data využít k popisu dynamiky vybraného sociálního fenoménu. Na data aplikujeme modely ordinální logistické regrese, kde je rok sběru dat v pozici jedné z kovariát a fertilitní záměry jsou v pozici závisle proměnné. Pomocí interakcí příjmu/vzdělání s rokem pak ukazujeme, jak se proměňovaly krátkodobé fertilitní záměry v podmínkách mnohonásobných externích tlaků a stresorů (COVID, vysoká inflace, válka na Ukrajině,...) v subpopulacích definovaných příjmem domácnosti (kvartily) a vzděláním respondentek. Ukazujeme dále, do jaké míry daňové změny (zrušení superhrubé mzdy v roce 2021) chránily domácnosti před těmito vnějšími tlaky. Ukazujeme, že celkem v uvedeném období fertilitní záměry poklesly u všech skupin, nejvíce však v domácnostech s nejmenšími zdroji. Pokles nastal s určitým zpožděním (až v roce 2022) pouze u nejvyšší příjmové skupiny (kde lze pomalejší reakci připsat právě daňovým změnám, které v roce 2021 u této skupiny vyrovnávaly všeobecný propad reálných příjmů). V roce 2022 lze (ve srovnání s rokem 2021) pozorovat mírné zvýšení fertilitních záměrů, ty nicméně nedosáhly zpět úrovně z roku 2020. |
| Související projekty: |