Cílem je ukázat, jak pracují s emocemi, zejména strachem a hněvem. Kontextem je ruská agrese proti Ukrajině, protože typicky krize posilují schopnost lídrů radikální pravice používat emocionální rétorické prostředky. Česko, Maďarsko a Slovensko představují tři zvláště významné a odlišné případy mezi zeměmi střední a východní Evropy podle relevance, relativní síly a stability radikálně pravicových stran. Autoři kombinovali systematickou kvantitativní obsahovou analýzu s hlubší kvalitativní analýzou klíčových charakteristik diskurzivní konstrukce dvou nejvýznamnějších emocí: hněvu a strachu. Článek je volně přístupný a lze ho nalézt zde:
Článek je součástí speciálního vydání „The Affective Turn in Radical Right Research: Crossing Disciplinary and Geographic Boundaries“, editovaného Koenem Damhuisem, Ekaterinou R. Rashkovou a Anoukem Smeekesem z Utrecht University. Více informací o speciálním vydání a dalších článcích najdete zde.
Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na Facebooku? Výzkum, který vedla Martina Novotná z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“.
Skvělého ocenění se dostalo vědkyním z Fakulty sociálních studií. Ve výběru časopisu Forbes Top vědkyně Česka jsou psycholožky Anna Ševčíková a Lenka Dědková.
