Aktuality

13. 4.

Komentář experta: Volby roku 2026 se stanou jedním z milníků maďarských dějin

Péter Magyar dostal zásadní mandát. S takovou volební účast nikdo nepočítal, a právě volební účast do značné míry rozhodla o takto velkém rozdílu mezi stranami Tisza a Fidesz. Bez přehánění lze předpokládat, že volby v roce 2026 se stanou jedním z milníků novodobých maďarských dějin. Ne proto, že "každé volby jsou milníkem". Výjimečnost těchto voleb byla včera slyšet v ulicích Budapešti, nálada byla revoluční. Byla z ní cítit extrémní mobilizace, vůle po změně. Nebyly to volby jako každé druhé.

9. 4.

Energetická chudoba není jen problém ekonomicky slabších regionů. Nový výzkum Masarykovy univerzity ukazuje skrytá rizika českých obcí

Evropská unie nově požaduje, aby státy systematicky identifikovaly domácnosti ohrožené energetickou chudobou a lépe cílily podporu při renovacích nebo při zvládání vysokých cen energií. Energetická krize totiž ukázala, jak rychle mohou rostoucí ceny energií zasáhnout domácnosti.

31. 3.

Teenageři v České republice začínají se sexem později

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie, kterou analyzovali vědci z Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

27. 3.

České kriminálky mají více vyšetřovatelek. Stereotypů se ale ve většině případů stále nezbavily

České televizní krimiseriály dávají ženám v posledních letech víc prostoru než dřív. Nová studie Ivety Jansové a Jany Jedličkové ale ukazuje, že větší viditelnost ještě neznamená, že se ženské postavy zbavily stereotypů. Vedle schopných a samostatných vyšetřovatelek se na obrazovce dál vracejí motivy emocionality, problematického mateřství nebo podřízenosti mužským kolegům.

23. 3.

Symbios: Spojuje je odvaha mluvit o svých snech i bolestech

Rozhovor s Bohuslavem Binkou o projektu Symbios a o novém dokumentu Všechno, co nebudu, který má v pondělí 23. března premiéru na České televizi.

9. 3.

Monika Brusenbauch Meislová je první Češkou v britské Akademii sociálních věd

Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity byla zvolena členkou (Fellow) britské Akademie sociálních věd (Academy of Social Sciences). Stala se první a zatím jedinou vědkyní z České republiky, které se této pocty dostalo. Jedná se o vysoce prestižní akademické ocenění, které je udělováno pouze výjimečným osobnostem, jejichž výzkum zásadně přispívá k rozvoji společenských věd a k lepšímu porozumění současným společenským problémům.

3. 3.

Na fakultě jsme podpořili Ukrajinu

Komunita na FSS MU se spojila, aby pomohla napadené Ukrajině. V rámci akce Cafe Kyiv proběhla série přednášek a diskuzí na téma války na Ukrajině. Připomínku vzdoru statečných obránců uspořádala Studentská sekce IIPS ve spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem a Konrad Adenauer Stiftung za podpory FSS MU.

1. 3.

Komentář experta: Íránská Pandořina skříňka byla násilím otevřena

Poslední únorový den došlo nad ránem k synchronizovanému americko-izraelskému vojenskému útoku na Írán. Mnohatýdenní spekulace a výhružky ze strany amerického prezidenta byly nakonec navzdory probíhajícím diplomatickým rozhovorům ve švýcarské Ženevě naplněny.

1. 3.

MjUNI opět zavítala na FSS MU. Mezi účastnicemi a účastníky měla úspěch

Atmosféru univerzitního prostředí si k nám na fakultu přišli vyzkoušet účastnice a účastníci MjUNI v sobotu 28. února. Nahlédli tak do světa vědy a vžili se do role vysokoškolských studujících.

23. 2.

Studie: Zákaz mobilů ve třídách není univerzálním řešením

Zákaz mobilů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci jsou sice méně rozptylováni, na druhé straně se napříč zeměmi ukazuje, že se zákazem roste nekázeň ve třídách, což vede k horším výsledkům v matematice. Vyplývá to z dat v 21 zemích včetně České republiky, které analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle nich plošné zákazy nefungují a nenabízí tedy univerzální řešení. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.

12. 2.

Odborníci zákaz sociálních sítí do 15 let nedoporučují: jeho dopady jsou zatím nejasné, může přinášet i rizika

Na přelomu roku v Austrálii jako v první zemi na světě začal platit zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let, mnohé evropské země včetně Česka podobný krok také zvažují. Zastánci zákazů tvrdí, že je to v zájmu dětského zdraví a zdravého dospívání.