Matthesonovo libreto k opeře Boris Goudenow v kontextu prvních lžidimitrijovských dramatických děl

Varování

Publikace nespadá pod Fakultu sociálních studií, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

DUPALOVÁ Zuzana

Rok publikování 2023
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Opus musicum
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www https://viewer.joomag.com/om-0123-web/0931910001679005586?short&
Klíčová slova Johann Mattheson; Boris Goudenow; Pseudo-Demetrius works
Popis Příspěvek zkoumá libreto opery Boris Goudenow (1710) skladatele a teoretika Johanna Matthesona v kontextu lžidimitrijovských dramatických děl vzniklých přibližně do konce baroka. Lžidimitrijovská dramatická díla, tj. díla, která líčí události v Rusku na počátku 17. století a v nichž vystupuje postava Lžidimitrije I. a často i Borise Godunova, nejsou v evropské literární historii nijak vzácným jevem. Nejvíce jich vzniklo v 19. století v Německu a v Rusku, kde další a mnohem slavnější operu o carovi Borisi Godunovovi napsal Modest P. Musorgskij. První dramatici se začali zabývat oběma panovníky, Godunovem a zejména Lžidimitrem I., až několik let po smrti obou carů. Vůbec první drama o Lžidimitriji I. napsal ve Španělsku Lope de Vega, po něm následovali italští autoři a koncem baroka se stejné téma objevilo i v Anglii. Srovnání těchto dramatických děl ukazuje, že převládající náboženství v domovině autorů hrálo významnou roli v jejich chápání postav Lžidimitrije a Borise, což souviselo i s prameny, z nichž čerpali informace při studiu námětu. V katolických zemích zpravidla využívali spíše jezuitské a katolické prameny, a proto chápali Lžidimitrije I. jako právoplatného nástupce a ctnostného katolíka, tedy opak toho, jak byl popisován v hagiografických a historiografických dílech v Rusku. V protestantských zemích hrála náboženská povaha dobrodružství Lžidimitrije druhořadou roli. Nejinak je tomu i v případě opery Matthesona, který k Borisi Goudanovi napsal nejen hudbu, ale i libreto. Ve své opeře zobrazil období, kdy Godunov údajně předstíral, že se nechal přemluvit k nástupu na trůn, ale jeho postava není záporná (na rozdíl od Borise v katolických dramatech) a jeho peripetie stojí v pozadí milostných zápletek.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.