Původní a vyměněné vitraje farního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Brno v minulosti a dnes |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Karel Hugo Kepka; Ferdinand Herčík; Benedikt Škarda; František Fišer; Josef Jiřička Sr.; Sacred Architecture; Art Nouveau; Stained Glass; Light in Sacred Space |
| Popis | Architektonicky pozoruhodný farní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl v letech 1906–1910 vystavěn v Husovicích (1919 připojeny k Brnu) podle návrhu Karla Hugo Kepky. Tento architekt a profesor brněnské české techniky koordinoval také práce na sochařské a malířské výzdobě kostela. Veškeré sklenářské práce, včetně vitrají, dodala firma Benedikta Škardy v Brně, zřejmě podle vlastních návrhů vytvořených v součinnosti s arch. Kepkou, pouze pro figurální části ústřední trojice vitrají v presbytáři – busty Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Josefa – vypracoval kartony malíř Ferdinand Herčík, rovněž profesor české techniky. Aniž by to bylo vynuceno vážným poškozením, v roce 1949 byly původní vitraje v lodi a presbytáři odstraněny a nahrazeny novými od malíře Františka Fišera a skláře Josefa Jiřičky st. V článku jsou zkoumány důvody, proč došlo k výměně, zejména v souvislosti s proměnou světelné režie chrámového interiéru v 1. polovině 20. století. Jak původní okna, včetně odstraněných a druhotně deponovaných, tak vyměněná jsou podrobně analyzována po stránce technologie, výtvarné formy, a především ikonografie. Vitraje husovického kostela byly dosud jen okrajovým tématem, neboť donedávna nebyly známy ani některé základní údaje, až v posledních letech se otevřela cesta k novým poznatkům a interpretacím. |
| Související projekty: |