Pojetí, kontexty profesionalismu v české sociální práci (POPRSPR)

Koncem 20. století a zejména v prvních dvou dekádách století 21. začala řada autorů upozorňovat, že nové společenské podmínky, či přinejmenším některé společenské trendy, limitují rozvoj profesí nebo dokonce podporují procesy deprofesionalizace (Healy & Meagher, 2004; Randall & Kindiak, 2008). Mezi tyto trendy náleží například ideologie ekonomizace společenských cílů, rostoucí manažerismus, byrokratizace a proceduralizace, odmítání profesní autonomie (kontrola nad cíli) a rostoucí důraz na technické dovednosti (Samsonsen & Turney, 2017). Ačkoliv tyto trendy ovlivňují všechny profesní uskupení, důsledky těchto procesů se pro sociální práci zdají být v českém prostředí zvláště palčivé, neboť sociální práce zde teprve koncem 20. století svůj profesní projekt znovuobnovila (Navrátil, 1998).
Etablování sociální práce se v těchto podmínkách jeví jako zvláště obtížné a vyžadující hlubší porozumění nejenom společenským podmínkám (Navrátil 2005), v nichž k etablování sociální práce dochází, ale také ve vztahu představám o identitě sociální práce (Musil 2013). Ukazuje se přitom, že idea profesionalizace se v komunitě sociálních pracovníků nesetkává s jednoznačnou podporou (Baláž & Musil, 2016), ale také že profesionalizace je spojována s odlišnými koncepty a ideály (Baláž, 2017).
V této souvislosti učinila významný poznatek Nečasová (2008), když poukázala na existenci různých pojetí profesionalismu, která jsou kulturně i historicky senzitivní a mohou nabývat velmi odlišné hodnotové či etické konotace. Odmítání profesionalismu určitou skupinou sociálních pracovníků tak nemusí představovat odmítání profesionalismu per se ale může představovat odmítnutí určitého “pojetí” profesionalismu či naopak sepjetí s určitým jiným jeho pojetím.
Zdá se přitom, že profesionalismus může být definován na řadě os, mezi něž patří například osa moci (expertnost vs. partnerství), osa poznání (subjektivita vs. objektivita), osa funkcionality (exluzivita trhu vs. služba společnosti), osa hodnotovosti (normativnost vs liberalismus) a řada dalších, které mohou vytvořit celou galerii typů, subtypů či diskursů profesionalismu (Martimianakis et al. 2009).
Tématem specifického výzkumu 2021 tedy budou pojetí a kontexty profesionalismu v české sociální práci. Základním cílem výzkumu bude porozumět pojetím a kontextům profesionalismu/ů v české sociální práce.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.