Zatímco Evropa se zbavuje ruských fosilních paliv, její jaderný sektor je na Rusku stále silně závislý. Na Rusko připadá zhruba 6 % celosvětové produkce uranu a EU z Ruska každoročně dováží uran v hodnotě více než 200 milionů eur (přibližně 20 % poptávky po uranu). Kromě dodávek surovin pro provoz jaderných elektráren poskytují ruské společnosti palivové soubory, náhradní díly a servis pro reaktory ruského původu, které jsou zvláště důležité ve východní Evropě, kde byly postaveny během studené války. Dvouletý projekt "Jaderné otázky a odpovědi", který společně povedou Dr. Nils Haneklaus a Dr. Liliya Satalkina z Td-Lab Sustainable Mineral Resources na Univerzitě pro další vzdělávání Krems (UWK) v Rakousku (specialisté na energetické suroviny, kteří se v projektu zaměřují na nahrazení ruské dovozní závislosti na uranu), a také Doc. Tomáš Vlček a Dr. Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity (MUNI) v České republice (odborníci na energetickou politiku a energetickou bezpečnost zaměřující se v projektu na snížení závislosti na ruském jaderném sektoru, reaktorové technologii a na dodávkách energie) budou kriticky analyzovat dovozní závislost jaderného průmyslu v Evropě (se zaměřením na Českou republiku a východní Evropu) i ve světě na Rusku a navrhnou cesty ke snížení této závislosti. Výsledkem projektu bude minimálně jeden recenzovaný článek, který bude společně předložen před ukončením projektu do časopisu Energy Policy (Q1-Journal, IF 7.576) nebo podobně autoritativního časopisu. Kromě toho projektový tým využije tento mobilitní projekt k podání žádosti o bilaterální navazující financování mezi Rakouským vědeckým fondem (FWF) a GA ČR v rámci programu financování WEAVE.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace