Ceny rektora, které každoročně směřují k nejlepším vědcům, vědkyním, studujícím, pedagožkám a pedagogům na Masarykově univerzitě, letos získalo hned několik lidí z FSS. V tomto roce uspěly výhradně ženy - podívejte se, které to byly.
Cena rektora za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu
Šárka Portešová se na akademickém poli věnuje výzkumu nadaných dětí. K tématu přistupuje komplexně, zohledňuje jejich vývoj a prověřuje postupy vedoucí k jejich identifikaci. Zabývá se také systémovými nástroji práce s nadanými dětmi na úrovni krajské či národní politiky a soustředí se na rozvoj jejich nadání. Na takto zaměřený výzkum obdržela více než dvacet národních i mezinárodních grantů a publikovala celkem 19 článků v databázi WOS.
Přínos jejího výzkumu tkví především v aplikovatelnosti výsledků. Svou prací docentka Portešová významně ovlivnila způsob uvažování o nadaných dětech a možnostech využití jejich potenciálu. Výsledky výzkumu v praxi využívá Centrum rozvoje nadaných dětí, které působí na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií. K aplikačním výzkumným výsledkům tohoto centra dále patří vytvoření on-line systému GIS – Invenio, který slouží ke screeningu schopností žáků prvních až šestých tříd pomocí psychodiagnostických počítačových her. Systém zároveň umožňuje přirozené vyhledávání mimořádně nadaných žáků základních škol.
Cena rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce do 35 let
Výzkumná pracovnice Katedry mediálních studií a žurnalistiky (KMSŽ) a držitelka titulu PhD. v oboru Politologie a magisterského titulu ze Sociologie Alena Macková jako mladá vědkyně dosahuje mimořádných výsledků. Má bohaté zkušenosti z různých vědeckých pracovišť a na KMSŽ v současné době vede vlastní výzkumný tým, který se zaměřuje na roli médií a internetu v proměně politiky, politické komunikace a občanské participace. Alena Macková je zároveň řešitelkou projektu „Politická polarizace v České republice: Případ vícestranického systému“, kde se věnuje rostoucí postojové polarizaci v České republice a její souvislosti s mediálními praxemi občanů. Také aktivně publikuje, a to převážně v zahraničních časopisech.
Cena rektora za dobrovolnictví
Studentky Masarykovy univerzity se v době pandemie rozhodly podat pomocnou ruku lidem bez domova, jedné z nejvíce ohrožených skupin. Postupující vládní restrikce způsobily částečné omezení nebo dočasné uzavření sociálních služeb, díky čemuž se lidé bez domova ocitli v bezvýchodné situaci. Z tohoto důvodu se Magistrát města Brna ve spolupráci s neziskovou organizací Podané ruce v dubnu minulého roku rozhodl pro lidi bez domova otevřít kontaktní centrum na ulici Vlhká, které od té doby slouží k zajištění jejich základních potřeb. K lepšímu chodu centra významně přispěla také Masarykova univerzita, která se vytíženým sociálním pracovníkům rozhodla nabídnout pomoc vyhlášením dobrovolnické výzvy, na kterou tyto studentky zareagovaly. Svou pomocí se rozhodly inciativu podpořit a společně s dalšími dobrovolníky se stali pomocnou silou, která významnou měrou přispěla k fungování centra. Studentky na Vlhké působily v jarním období, kdy se intenzivně zapojily do zahájení provozu a ustavení základních postupů poskytování pomoci a podpory lidem bez domova. Část z nich pak v centru zůstala a na jeho rozvoji se podílí dosud. Kromě práce v centru se studentky zapojují do komunikace s veřejností, jednání se zástupci dalších institucí a organizací, které se podílejí na práci s lidmi bez domova. Své zkušenosti dále sdílejí v médiích, na sociálních sítích a na výuce se svými spolužáky. Díky práci v centru získaly jedinečnou možnost seznámit se s metodami a postupy práce s klientem, na které se zároveň pod vedením pracovníků z organizace Podané ruce přímo podílely, a rozvíjely tak své odborné kompetence.
Debata s názvem Je Česko stále klimaskeptické se konala u příležitosti letošního Dne Země. V atriu spolu diskutovali prof. Lubomír Kopeček, doc. Filip Černoch a Mgr. Anna Bromová, moderoval Vít Polák. Celou akci živě vysílalo Radio R a záznam si můžete pustit na všech podcastových platformách.
řestože se zastoupení žen v žurnalistice celosvětově zvyšuje a tato profese dlouho není výhradně mužskou doménou, podíl novinářek na vedoucích pozicích je stále nízký. Podle zprávy Reuters Institute mapující 240 hlavních zpravodajských médií ve 12 zemích na pěti kontinentech vedou ženy pouze 24 % redakcí, i když celkový podíl novinářek dosahuje až 40 %. Proč je tak nízké zastoupení novinářek na vedoucích pozicích a jaké jsou bariéry jejich postupu? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnovaly Marína Urbániková a Terezy Čaladi.
