Diskusi otevřela známá herečka, politička, socioložka a diplomatka Magda Vášáryová, která si v současné době dodělává doktorát ze sociologie na Karlově univerzitě v Praze. “Dnes zpívají chlapci z jedné slovenské skupiny velmi populární písničku: Sme nároční, my sme nároční. A já souhlasím. Buďte nároční. Ale v pohledu na sebe, prosím. A snad vám to pomůže zbavit se největšího nešvaru střední Evropy, neplodného naříkání, kopírování už jednou přežvýkaných vzorů a stále přetrvávající špatné image střední Evropy,” popřála na závěr svého příspěvku všem současným a budoucím sociálním vědcům Magda Vášáryová.
Konference, kterou pořádala Fakulta sociálních studií MU ke svému výročí, byla rozdělena do tří tematických bloků: První tematický blok s názvem Nejmladší generace ve složitém světě se zaměřil zejména na problematiku dětí a mladistvých. Diskutovali Jitka Navrátilová z Katedry sociální politiky a sociální práce, Michaela Lebedíková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky a zástupce z Katedry environmentálních studií Vojtěch Pelikán.
O debatu v následujícím bloku se postarali Vít Hloušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií spolu s Klárou Smejkal z Katedry mediálních studií a žurnalistiky a s Petrou Mlejnkovou z Katedry politologie. Tématem jejich diskuze byla vzrůstající nedůvěra společnosti v média, vlády i instituce.
Výroční konferenci zakončil blok na téma Podceňované stáří, kde se v debatě setkaly pohledy na společnost Lucie Vidovićové z Katedry sociologie, Miloše Gregora z Katedry politologie a Anny Ševčíkové, vedoucí Institutu pro psychologický výzkum. Společně se zaměřili na to, jak se starší lidé orientují v dnešním světě a jak jsou vnímáni společností.
Fotografka: Mariya Ostrenko
Debata s názvem Je Česko stále klimaskeptické se konala u příležitosti letošního Dne Země. V atriu spolu diskutovali prof. Lubomír Kopeček, doc. Filip Černoch a Mgr. Anna Bromová, moderoval Vít Polák. Celou akci živě vysílalo Radio R.
řestože se zastoupení žen v žurnalistice celosvětově zvyšuje a tato profese dlouho není výhradně mužskou doménou, podíl novinářek na vedoucích pozicích je stále nízký. Podle zprávy Reuters Institute mapující 240 hlavních zpravodajských médií ve 12 zemích na pěti kontinentech vedou ženy pouze 24 % redakcí, i když celkový podíl novinářek dosahuje až 40 %. Proč je tak nízké zastoupení novinářek na vedoucích pozicích a jaké jsou bariéry jejich postupu? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnovaly Marína Urbániková a Terezy Čaladi.
