Historie budovy

Budova Fakulty sociálních studií

Budova v Joštově ulici č. 10, ve které od roku 2005 sídlí Fakulta sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity, byla postavena jako třetí objekt německého vysokého učení technického mezi lety 1906-1910 podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha.

V budově se nachází tři velké posluchárny s kapacitou 200 míst, desítky učeben, televizní a rádiové studio. Sídlí zde studentské Rádio R. Srdcem fakulty je zastřešený vnitroblok, takzvané atrium se světelnými sloupy. Často hostí debaty, výstavy i koncerty. Přímo nad prostorem atria se mezi venkovními zdmi fakulty ukrývá dvoreček, který je přístupný po celý rok.

V pravé části budovy v přízemí se nachází knihovna fakulty, která nabízí na 85 tisíc svazků a poskytuje vědecké a studijní zázemí návštěvníkům každý den v týdnu kromě neděle. Vedle knih, časopisů a e-knih nabízí i 7 studoven a několik seminárních místností. Její interiér stále odkazuje na původní záměr stavby a nese tedy prvky technické školy.

Na fasádě budovy jsou patrné dekorativní prvky pozdního historismu: grotesky a emblémy architektury, chemie, elektroinženýrství a stavebního inženýrství. Právě tyto obory našly v Neugebäude přístřeší. Motivy sovy symbolizují vědění, moudrost a vzdělání, dubové listí pak odkazuje na fakt, že škola byla německá. Úzkou část budovy zdobí tři personifikované alegorie: elektroinženýrství, společně architektura a stavitelství a chemie.

Za jejími zdmi se nachází dvě velké posluchárny, které zabírají tři patra stavby a celkem pojmou na 500 návštěvníků a byly v tomto místě i při vzniku budovy. Pod nimi je v současné době kancelář děkana v pravé straně a tajemnice fakulty v levé straně budovy. Ve zvýšeném přízemí sídlí studijní oddělení Fakulty.

Kříž v travnaté ploše pod okny děkanátu odkazuje na původní zástavbu, konkrétně na obec Švábka. Ta byla od 13. století tvořena ulicí pod Špilberkem s vinicemi a zahradami. Měla vlastního rychtáře a radního. Od konce 16. století byla v majetku brněnských jezuitů jako součást statku Řečkovice. Po roce 1782 se stala součástí panství Královo Pole. A právě z této doby pochází dodnes poslední památka na tehdy samostatnou obec před městskými hradbami - kříž s původně německým nápisem. Dnes je nápis v českém jazyce a zjednodušen, Kristův korpus byl v průběhu 19. století nově vyměněn. O travnatou plochu se stará Veřejná zeleň města Brna, Fakulta sociálních studií usiluje o její adoptování a plánuje zde kolem kříže vysít luční kvítí a rostliny.

Po druhé světové válce bylo Německé technické učení zrušeno a jeho vybavení a budovy byly rozděleny mezi českou techniku, dnes VUT a Masarykovu univerzitu. Budovy kolem Komenského náměstí nakonec získala všechny Lékařská fakulta. V budově dnešní Fakulty sociálních studií se nejprve vyučovala farmacie, později ji plně využívali medici. Teprve s přesunem Lékařské fakulty do kampusu v Bohunicích byly stavby kolem Komenského náměstí nově zrekonstruovaný.

Budova v Joštově 10 prošla výraznými změnami v letech 2003-2005, kdy se částečně změnila i vnitřní dispozice z laboratoří a dílen na učebny a pracovny, které lépe vyhovují sociálněvědním oborům. Vzniklo zastřešené atrium a tím i dvorek na úrovni třetího patra. Výrazně se také rozšířil prostor pro knihovnu. V pátem patře bylo zařízeno rozhlasové studio, televizní studio a multimediální laboratoře. V suterénu funguje přívětivá kavárna a spolková místnost.

Na původní účel stavby (německá technická škola), odkazuje i výzdoba ve vstupnní hale. Opakují se zde motivy dubové ratolesti a technických oborů použité již na venkovní fasádě. Kromě dvou karyatid, které symbolizují teoretické a praktické dovednosti, se zde nachází i čtyři reliéfy symbolizující obor chemie, architektury, strojírenství a stavebního a pozemního inženýrství.

Ve středu budovy vzniklo zastřešením vnitrobloku v letech 2003-2005 prostorné atrium. Od roku 2018 nese jméno jednoho ze zakladatelů a prvního děkana Fakulty sociálních studií Iva Možného. Nový vnitřní prostor byl doplněn o světelné sloupy. Kolem středu celé budovy byly obnoveny průběžné chodby, které lépe vyhovují myšlecne potkávání a společenskovědnímu bádání.

Až do rekonstrukce sem byl možný vjezd průjezdem z ulice Marešova. V letech 1945-2003, kdy zde sídlila Lékařská fakulta, bylo ve vnitrobloku parkoviště. Namísto vysokých schodů amfiteátru byl polopodzemní bunkr na skladování radioaktivních materiálů, který medici využívali v radiotechnické laboratoři.

Za časů německé techniky sloužila velká část suterénu pro pokusy profesora Viktora Kaplana s vodní turbínou. V budově bylo několik větších učeben a laboratoří, ale i dvě velké posluchárny a slavnostní sál. V podstřeší se nacházela meteorologická stanice a fotoateliér. Temná komora byla v prvním patře. V místech dnešní knihovny byly laboratoře těžkého strojírenství.

Vjezd z Marešovy ulice byl zachován jako zadní vchod do Fakulty. Vedle něj je od roku 2018 malá socha sedícího muže. Je to podobizna Iva Možného, která zde byla odhalena u příležitosti dvacetiletého výročí Fakulty sociálních studií v dubnu 2018. Autorem je Jiří Sobotka, na její vznik dohlížela manželka Iva Možného Lenka.

Atrium slouží jako prostor k neformálnímu potkávání, často zde bývají také výstavy. Amfiteátr, který na atrium volně navazuje hostí debaty či koncerty. Zastřešením Atria v úrovni třetího patra vznikl dvorek, který je mimo zimní měsíce také přístupný.

Dvorek FSS, je terasa, která vznikla zastřešením atria v letech 2003 - 2005. Ttvoří přírodní foyer k přilehlé aule a konají se tu neformální části slavnostních akcí Fakulty. Mimo zimní měsíce je volně přístupný a studující i zaměstnanci jej využívají k odpočinku nebo setkávání.

Od podzimu 2006 tento prostor zdobí plastika Promethea od Jaromíra Garguláka. Je zhotovena převážně ze žlutého a červeného bronzu a symbolizuje bájného Promethea jako stvořitele člověka, který jej vymanil z přírodního stavu a vychoval v rozumnou bytost.

Na prostor terasy navazuje aula. Je to jedna ze tří největších poslucháren, které v budově v Joštově ulici 10 jsou. Kapacita při přednáškách je 200 posluchačů.

Tento prostor sloužil jako velká posluchárna a místo pro slavnostní ceremonie již při vzniku stavby, tedy na začátku dvacátého století. Architekt Ferdinand Hrach ji situoval do klidnější Marešovi ulice. Původně se do takzvaného Slavnostního sálu vstupovalo z opačné strany než dnes, sousedilo s ním menší předsálí, které někdy sloužilo jako zasedací místnost. Dnes jsou z něj dvě učebny.

Po obvodu stěn bylo dle dostupných zdrojů původně dřevěné táflování s hlubokými nikami, které se nedochovalo. Na historii stavby odkazuje kazetový strop, pod ním si můžeme povšimnout reliéfové výzdoby, která byla inspirována barokními formami. Opakují se také florální motivy, převážně olivová a dubová ratolest odkazující na německý původ školy.

V letech 1945-2003, kdy v budově sídlila Lékařská fakulta sloužila dnešní aula jako tělocvična. Galerie byla zaslepena, pod ní stál basketbalový koš, před okny do Marešovy ulice byly instalovány ribstole.

Po rekonstrukci v letech 2003-2005 se prostor vrátil svému původnímu záměru a slouží jako posluchárna a slavnostní sál. Konají se zde promoce, imatrikulace a jiné slavnostní ceremonie. Při nich je na galerii umožněn přístup členům hudební kapely. Jinak se na balkon z bezpečnostních důvodů nechodí.

Na historii budovy jako technické školy odkazuje kromě výzdoby i mostový jeřáb, který je dodnes v jedné ze studoven fakultní knihovny. Knihovna se rozkládá v celém pravém přízemním křídle budovy a části suterénu. Nachází se zde 7 studoven a několik seminárních místností. Studovny jsou označeny barvami, oblíbená je oranžová studovna, která svým zařízením připomíná obývací pokoj.

V místech dnešní knihovny probíhala při vzniku budovy praktická výuka strojního inženýrství, stály zde obráběcí stroje, frézky a podobné průmyslové vybavení. Vyučoval zde i profesor Viktor Kaplan, vynálezce vodní kaplanovy turbíny, odkazuje na něj pamětní deska na jednom ze sloupů v červené studovně. Dodnes se zde nachází také mostový jeřáb.

Po druhé světové válce, kdy v budově sídlila Lékařská fakulta, zde také byla knihovna, zabírala ale menší část než dnes. Prostory se dočkaly rekonstrukce v letech 2003-2005, kdy se sem přestěhovala Fakulta sociálních studií a knihovně bylo vyčleněno výrazně víc místa.

Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií se pravidelně umisťuje na předních příčkách mezi oblíbeností knihoven Masarykovy univerzity.

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity byla založena v roce 1998 a v této budově sídlí od roku 2005. V současnosti nabízí 14 studijních bakalářských programů, 19 magisterských a také doktorské studium. Každoročně přivítá více než 1 300 nových studentek a studentů a ročně na ní promuje přes šest set absolventů a absolventek. Pod její střechnou se vyskytuje přes 3 tisíce studujících, více než 250 vědeckých a neakademických pracovníků a pracovnic a je jednou z 10 fakult Masarykovy univerzity. Studovat zde zájemci mohou obory od politologie a psychologie, až po mediální studia, sociologii či sociální práci.