David Oplatek

Vystudoval sociální práci a teď si plní sny: pomáhá lidem v těžké životní situaci

 Málokdo je natolik aktivní jako pětatřicetiletý absolvent oboru sociální práce David Oplatek. Nejen že vede občanskou poradnu a je zastupitelem brněnské městské části, ale zapojuje se i do řady dalších projektů. Spolupořádá například Ghettofest, což je brněnský pouliční festival v sociálně vyloučené lokalitě. Oplatek je jedním z absolventů fakulty sociálních studií, který si nyní v praxi plní své sny

Jméno a příjmení: David Oplatek

Datum narození: 4. 4. 1979

Bydliště: Brno

Studium na FSS: Magisterské: Sociální politika a sociální práce (2006).

Magisterská diplomová práce: Návrh projektu zaměstnanosti Romů ve městě Rožnov pod Radhoštěm.

Práce a kariéra: Už za studií pracoval David Oplatek jako terénní sociální pracovník v romském středisku Drom. V letech 2008 až 2010 byl zaměstnaný u Agentury pro sociální začleňování na Úřadu vlády v Praze a od roku 2011 vede Občanskou poradnu Brno. Jako předseda základní organizace Brno-střed Strany zelených uspěl v komunálních volbách a od roku 2014 je součástí zastupitelstva brněnské radnice.

S jakou cílovou skupinou vaše občanská poradna pracuje?

Pracujeme s mládeží, cizinci, lidmi se zdravotním a mentálním postižením, seniory a podobně. Obecně to jsou lidé v těžké životní situaci. Poskytujeme jim právní rady, ale zabýváme se i problematikou dluhů a bydlení. Od června 2014 spolupracujeme také s oběťmi trestných činů.

Proč se zaměřujete právě na ně?

Péče o oběti trestných činů není dostatečná v sociálně-terapeutické rovině, ani v rovině právních informací. Zatímco pachatelé právního zástupce mají, mohou se opřít o jeho rady, oběti často neznají ani svou pozici a vystupují jako svědci a poškození. Policisté se k nim mnohdy nechovají ohleduplně, nevysvětlí, na co mají a nemají nárok. Oběti často ani nevědí, jaké informace o nich budou v trestním spisu.

Pomáháte také lidem řešit problémy s bydlením. Kdo se na vás nejčastěji obrací?

Největší část, asi deset až patnáct procent, jsou lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Hlavně osaměle žijící senioři se v dnešní době stávají rizikovou skupinou. Hospodaří s velmi nízkými příjmy, a když se zavážou ke splátkám, mohou o bydlení i přijít. Těžko ho získají jinde, a často končí na ubytovnách.

Jak řeší jejich problémy brněnský magistrát?

Nejen magistrát, ale i jednotlivé městské části dělají jen kapku toho, co by mohly. Je sice hezké gesto, když město přenechá byty Armádě spásy, situaci to ale neřeší. Ceny nájmů v městských bytech se přibližují cenám soukromých vlastníků a bytový fond se kvůli privatizaci spíše zmenšuje, nové byty se nestaví. Rozhodně je co zlepšovat.

Bydlíte v Bratislavské ulici, v jedné ze sociálně vyloučených lokalit v Brně. Zaznamenal jste v ní proti minulosti nějaké změny?

V Bratislavské ulici jsem pracoval v romském středisku Drom. Přestěhoval jsem se tam před osmi lety, chtěl jsem pozorovat změnu čtvrti. Hlavně v posledních pěti letech se vyvíjí neskutečným způsobem, město investuje a opravuje. Veřejné investice jsou signálem pro soukromé investory, kteří v oblasti staví i hotely. Přichází studenti, ale i spousta rodin z majoritní společnosti. Nemají předsudky vůči Romům, do Bratislavské se stěhují nastálo. Lákají je větší prostory a nižší ceny nájmů.

Takže původní obyvatelé se stěhují pryč?

Zatím to není zmapované. Domnívám se, že někteří migrují po Brně, z ubytovny na ubytovnu, nebo bydlí u známých. Zřejmě se stěhují i do méně atraktivních sídlišť – například do Bohunic či Líšně. Ale je to jen má domněnka.

Patříte mezi pořadatele brněnského Ghettofestu. Jak vznikl nápad uspořádat jej?

Myšlenka se zrodila v hlavě mého souseda. Chtěli jsme nějakou dobu ve čtvrti žít a se sousedy se domluvit, jak místo rozvíjet. Brno bylo terčem pravidelných nenávistných rasistických pochodů. Ve stejném termínu jsme proto udělali akci úplně opačného charakteru.

Má veřejnost o takovou akci zájem?

První rok přilákal spoustu lidí. Měli jsme obavy o bezpečnost, ale naštěstí se žádná ze zlých předtuch nenaplnila. Byla to příjemná sousedská akce. A mně jako člověka, který na festivalu zajišťuje různé přednášky a besedy, příjemně překvapil zájem veřejnosti o sociální problematiku.

Irena Diatelová 
Autorka je studentkou Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Redakčně upraveno Petrem Vašků, 
studentem Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Původní rozhovor byl uveřejněn v newsletteru FSS MU Atrium (č. 3, květen 2014).

Publikováno v srpnu 2015

Tři slova, která mě charakterizují: Otevřený, politickým přesvědčením zelený, angažovaný.

Tři slova, která charakterizují mou práci: Služba, lidi, komunita.

Co čekám od budoucnosti:Očekávám, že se nezastaví ohromný rozvoj, kterým sociální práce v posledních deseti letech prošla. Přál bych si, aby posílily komunitní a svépomocné aktivity, ale i služby, postavené na profesionalitě, dobrovolnosti a pevných lidských vztazích.

Co se mi vybaví, když se řekne FSS: Vzpomenu si hlavně na pokrokové učitele. Za mých studií ještě fakulta sídlila jinde než dnes a klíčovým bodem byla zahrádka bufetu Krmítko. V Krmítku padaly první panáky na oslavu úspěšných zkoušek a vařili tam dobrou kávu, což tehdy zvykem rozhodně všude nebylo. Fakulta ale byla obecně ve spoustě věcí napřed, naučila mě samostatnosti a rád se tam vracím. Třeba na zajímavá setkání či konference.

Mezi čtyřma očima: Ze slavných osobností obdivuje David Oplatek spisovatele a socialistického liberála George Orwella. „Uznávám ho zejména pro odvahu a otevřené myšlení. Bere lidi takové, jací jsou, a váží si jich,“ vysvětluje Oplatek. Nejvíce si ale cení své manželky, která pracuje jako dětská psycholožka. „Ještě na fakultě jsme spolu organizovali ples spolku Přesahy. Na tradici nyní navazujeme plesem Strany zelených,“ usmívá se nedávno zvolený zastupitel Brna-střed. Do aktivní politiky vstoupil, aby mohl problémy řešit systémově. Politika je prý podobně dokonalá jako šachy. „Obsahuje strategické myšlení či umění naslouchat. Má v sobě ideje i pragmatismus, prvek hry i zodpovědnost,“ objasňuje Oplatek.

Životní motto: Snažím se zdokonalovat, být otevřený a sebekritický. V práci mě fascinují oborové přesahy například do umění, techniky nebo byznysu.