Proč jste se rozhodla jít studovat právě na FSS?

Zajímaly mě studijní obory, které FSS nabízí, byla to pro mě jasná volba. Uvažovala jsem i o jiných univerzitách, ale tam nebyla nabídka studijních kombinací tak široká.

Na bakaláři jste studovala dva dvouobory, jak jste to zvládala?

Ano, studovala jsem sociologii a sociální antropologii prezenčně a mezinárodní vztahy a evropská studia dálkově. Na studia vzpomínám velice dobře, byla jsem spokojená. Myslela jsem si, že po nějaké době zjistím, že mi některá z těchto kombinací vyhovuje více a zůstanu jen na ní, ale nakonec k tomu nedošlo a na bakaláři jsem dokončila všechno. Třeba na antropologii nás bylo v ročníku hrozně málo, takže jsme byli silně propojení a fungovali jsme jako dobrá skupina.

 Na magistru jste pokračovala ve studiu sociologie, čím to?

Sociální antropologie na magistru studovat nejde, k tomu nejblíže má právě ta sociologie, takže asi proto. Celkově tento dvouobor byl pro mě významnější, nejspíš proto, že jsem ho studovala prezenčně. Měla jsem k němu větší vztah.

 Jak byste zpětně zhodnotila přínos studia?

Teď zpětně jsem ráda, že jsem aspoň na bakaláři ukončila všechny čtyři obory –  myslím si, že právě tato kombinace a větší přesah mi umožnilo se lépe uplatnit. Také jsem vděčná, že jsem mohla psát diplomku v angličtině, aspoň mám teď nějaký výstup ve světovém jazyce, který můžu dále použít.

 Jak jste se dostala do své současné pracovní pozice?

Přerušovala jsem magisterské studium, protože jsem původně odjela na půl roku na stáž do Lucemburku do Eurostatu. Ta se ale protáhla, nakonec jsem zůstala rok a potom jsem se vracela do Brna dokončit magistra, respektive napsat diplomku. Pak jsem se vrátila zpět do Lucemburska.  Nastoupila jsem už ne do Eurostatu, ale do Evropské investiční banky.

 Jak se vám podařilo získat stáž v Lucembursku?

Nebylo to v rámci žádného programu, protože už jsem předtím byla na erasmu v Německu a už jsem přes tyto struktury neměla možnost vyjet. Takže jsem zkoušela možnosti jiné. Nejdříve jsem se snažila domluvit pracovní stáž, ale to moc nevycházelo, tak jsem zkusila evropské instituce. V podstatě jsem jim sama poslala životopis, vyplnila jejich formuláře a to bylo všechno. Pak mě vybrali do Eurostatu. Na škole mi to uznali jako pracovní stáž.

 Jaká je náplň vaší práce v Evropské investiční bance?

Dělám projektovou asistentku v oddělení mobility. Zaměřujeme se na stavbu letišť a přístavů, nejsou to projekty jen v Evropě, ale v celém světě. Na každý projekt, který EIB financuje, se musíme podívat z různých úhlů pohledu a děláme vždy také studii sociálního dopadu. Na to se zaměřuji já. Dále píšu různé články, organizuji konference atd.

 Co jste dělala v poslední době?

Teď je na pořadu dne schvalování projektu letiště v Dubrovníku v Chorvatsku. Jinak máme projekty skoro všude, od Tanzanie po Čínu. Hlavně u těch mimoevropských projektů se musíme zaměřovat na sociální stránku, aby všechno probíhalo jak má, aby se třeba nestavělo na úkor některých skupin obyvatelstva. I když to tak možná nevypadá, i tyto projekty souvisí se sociologií.

 Máte nějakou profesní vizi nebo pracovní cíl?

Teď jsem ještě částečně na lucemburské univerzitě, kde si chci získat certifikát v udržitelném rozvoji a sociálních inovacích. V budoucnu bych se chtěla zaměřit více na environmentální stránku projektů, to mi přijde zajímavé. Také mě láká doktorát, protože mě místní univerzita velice nadchla.

 Lze porovnat život v Lucembursku s tím v Brně?

Hlavní rozdíl je třeba v jazyce, tady jsou tři oficiální jazyky a nikdy nevíte, kterým jazykem na vás kdo promluví.  V práci potom mluvíme čtvrtým jazykem. Sice jsem tady už čtyři roky, ale na toto jsem si ještě úplně nezvykla. Rozdíl je také v tom, že Lucembursko je opravdu malá země, takže to tady funguje trochu jinak. Máte větší možnosti o věcech rozhodovat, účastnit se dění, protože je to všechno v malém měřítku.

 Jak udržujete kontakt s rodnou zemí a jazykem?

Abych si procvičovala mateřský jazyk,  předkládám knihy do češtiny. Dvě z nich – životopis Steva Jobse a kniha Jak udělat ze své kočky internetovou celebritu – už vyšly. To mě pořád pojí i se studiem, protože tuhle knihu o marketingu v sociálních médiích editoval další student sociologie a žurnalistiky z FSS. Do Čech jezdím zhruba každých šest týdnů, a abych byla v obraze, čtu každý den české zprávy na internetu.

Martin Vérteši
Autor je studentem žurnalistiky na FSS MU v Brně

Publikováno v březnu 2016