Karel Zetocha

„Vyučující mi pomáhali hledat cestu“

 Karel Zetocha už od dětství cílevědomě směřoval ke svému životnímu cíli stát se profesionálním vojákem. Na fakultě sociálních studií absolvoval doktorské studium politologie, mimoto vystudoval také mezinárodní vztahy. Dnes velí osmdesáti vojákům a má za sebou půlroční misi v Afghánistánu. „Možnost pohybovat se ve válečném mezinárodním prostředí každého ovlivní,“ konstatuje.

Jméno a příjmení: Karel Zetocha.

Datum narození: 1977 (celé datum narození nelze z pracovních důvodů uvést).

Bydliště: Nelze z pracovních důvodů uvést.

Studium na FSS: Doktorandské: Politologie (2010).

Disertační práce: Změna politického režimu a reforma civilní bezpečnostní zpravodajské služby: Česká republika

Práce a kariéra: Při doktorském studiu politologie pracoval jako odborný asistent na Ústavu strategických studií Univerzity obrany. V roce 2011 se stal náčelníkem operační skupiny 74. lehkého motorizovaného praporu Bučovice, u stejného praporu je dnes velitelem pěší roty. Půl roku strávil na misi v Afghánistánu. Má hodnost kapitána.

Vždycky jste chtěl být voják nebo jste v dětství snil i o jiném povolání?

Vždy jsem si přál být voják. Vydrželo mi to od dětství a touha po tomto povolání přetrvala i přes střední a vysokou školu.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé zaznamenal existenci FSS?

Po roce služby u armády a vojenské misi v Bosně a Hercegovině jsem se poohlížel po oboru politologie, který mě zajímal. Obor byl zavedený pouze na Karlově a Masarykově univerzitě. Fakulta sociálních studií vznikla přesně v roce, kdy jsem začal studovat.

Co vás do Brna přitáhlo?

Do Prahy, kam jsem to měl blíž, mě nepřijali. Na brněnskou politologii se mi však povedlo dostat. Pocházím ze západních Čech, město jsem vůbec neznal.

Jak vzpomínáte na své vysokoškolské začátky?

V srpnu jsem se vrátil z Bosny a Hercegoviny a hned v září nastoupil do studentského prostředí. Byla to veliká, ale nádherná změna. Od začátku jsem cítil, že jsem si vybral správně, studium mě bavilo. Velmi mě zaujaly přednášky politické filozofie. Měl jsem navíc obrovské štěstí, že se v době mého studia postupně otevíraly nové obory. Od druhého ročníku jsem studoval také mezinárodní vztahy. Podle jednotlivých předmětů se to u mě vyrovnávalo, někdy jsem měl blíž k politologii, jindy zase k mezinárodním vztahům. Na magisterském studiu jsem se pak mohl profilovat směrem k bezpečnostním a strategickým studiím.

Studoval jste dva magisterské programy zároveň. Bylo to obtížné?

Hodně mě to bavilo, takže jsem náročnost studia vůbec nevnímal. Viděl jsem v tom smysl a podle toho se připravoval. Na vysoké škole se navíc každý hodně vyvíjí, důležitou roli hrají kantoři, kteří působí osobním příkladem. Vyučující na FSS pro mne byli vzory, setkávání s nimi ve mně mnohé zanechalo. Pomáhali mi hledat cestu, kterou bych chtěl jít.

Absolvoval jste také doktorské studium. Co vás k tomu přimělo?

Měl jsem možnost pracovat na Univerzitě obrany, kde jsem působil na Ústavu strategických studií. Při doktorátu jsem se mohl zároveň posouvat do praxe. A u toho jsem publikoval a učil na fakultě sociálních studií, což pro mě byla ideální kombinace.

Jak jste se dostal k současné funkci velitele roty?

Po ukončení doktorátu jsem z Univerzity obrany nastoupil k zrovna vznikajícímu 74. praporu lehké motorizované pěchoty v Bučovicích. Už jsem za sebou zkušenost u armády měl, a tak jsem se mohl plynule vrátit. Zprvu jsem řídil operační skupinu štábu, dnes jsem velitel pěší roty, organizuji fungování jednotky a výcvik, plníme přidělené úkoly.

Jak vzpomínáte na zahraniční mise?

S bučovickým praporem jsme byli šest měsíců součástí desátého kontingentuprovinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Logaru. Neřešil jsem primárně bojové úkoly, měl jsem na starosti zabezpečení operace a její plánování. Spolupracoval jsem s americkou brigádou, která tam tehdy byla nasazená s námi. Vidět, jak v bojových situacích pracují zkušení Američané, pro mě bylo velkým přínosem a dodnes na to vzpomínám.

Když odhlédnete od samotného obsahu studia, čím vás fakulta sociálních studií obohatila, co jste se do života naučil?

Umím vyhledávat a zpracovávat informace, klíčová byla například metodologie. Potvrdilo se mi, že metodologie sociálních věd je použitelná v jakékoli organizaci. To, jak člověk vystupuje, jakým způsobem učí, prezentuje, argumentuje a diskutuje, využívám i dnes, po odchodu ze školy. Nic z toho se neztrácí, naopak mám stále příležitost osvojené činnosti využívat a snažím se je předávat dál.

Jan David
Autor je studentem Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU.

Foto: archiv Karla Zetochy.

Publikováno v srpnu 2015

Tři slova, která mě charakterizují: Najdi vlastní cestu.

Tři slova, která charakterizují mou práci: Armáda České republiky.

Co čekám od budoucnosti: Očekávám spoustu práce a rodinného štěstí.

Co se mi vybaví, když se řekne FSS: Vybaví se mi velká budova, do které se fakulta před pár lety přestěhovala. Jde o místo, kde jsem spolu s úžasnými lidmi zažil spoustu skvělých věcí.

Mezi čtyřma očima: Kvůli náročné práci mi nezbývá příliš volného času. Součástí vojenského povolání je neustálá nutnost udržovat se v kondici, proto si občas zaplavu nebo zajdu zaběhat. Jinak se starám o rodinu a zušlechťuji naše bydlení.