"Můžeš prostě říct, že máš babičku": Vietnamské děti, české babičky a význam prarodičovství v jejich biografiích

Autoři

SOURALOVÁ Adéla

Rok publikování 2015
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Sociologický časopis
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
www http://sreview.soc.cas.cz/uploads/cd5cc8d797dcdee000b5d633426791f8f8cb27d1_15-5-07Souralova20.indd.pdf
Doi http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2015.51.5.215
Obor Sociologie, demografie
Klíčová slova grandparenthood; gradchildhood; caregiving; kinning
Popis Vietnamští rodiče v České republice mnohdy hledají české ženy na hlídání svých dětí (více o důvodech viz Souralová [2012]). Velice často se chůvami stávají ženy v babičkovském věku. Ty jsou rodinami vyhledávány proto, že mají po odchodu do důchodu dostatek času na vykonávání této časově náročné aktivity. Ženy – budoucí chůvy – na nabídku placeného hlídání odpovídají kladně mimo jiné proto, že po odchodu do důchodu se cítí nepotřebované (vlastní vnoučata jsou buď samostatná, nebo bydlí daleko) a málo aktivní (ekonomicky neproduktivní). Úzký každodenní vztah mezi chůvou a dítětem vede k tomu, že jejich vztah začíná být postupně definován jako vztah rodinný/příbuzenský: z chůvy se stává babička a z dětí se stávají vnoučata. V této stati vycházím z hloubkových rozhovorů uskutečněných s českými chůvami vietnamských dětí a s dětmi vietnamských rodičů, které měly/mají českou chůvu. V textu se věnuji tomu, jak je vztah mezi dítětem a chůvou zvýznamňován a chápán v širším kontextu biografií samotných aktérek a aktérů. Kladu si přitom následující dvě otázky: Jak se utváří příbuzenské vazby mezi chůvou a dítětem? Jaký je význam těchto příbuzenských vazeb pro české babičky a jejich vietnamská vnoučata?
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.