Jan Tesař a výzkum partyzánského hnutí v protektorátu : Několik úvah k trilogii "Česká cikánská rapsodie"
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Soudobé dějiny |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=750037 |
Klíčová slova | Second World War; Protectorate of the Bohemia and Moravia; guerilla resistance |
Přiložené soubory | |
Popis | Autor se soustředí na otázku, jaké místo Tesařova trilogie zaujímá v historiografii partyzánského odboje v českých zemích za druhé světové války. V první části příspěvku přehledně rekapituluje dosavadní stav výzkumu od padesátých let minulého století a poté konstatuje, že v tomto kontextu znamená Česká cikánská rapsodie jako Tesařovo životní dílo nepochybně značný přínos a inspiraci. Unikátní je podle něj zejména v tom, že poprvé v samostatné práci představuje aktivního účastníka protinacistického odboje z řad Romů. V edici autentických vzpomínek zachycených v řadě rozhovorů z první poloviny šedesátých let vypráví strhující příběh Josef Serinka (1900–1964), který byl za protektorátu internován v takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku a po svém útěku zorganizoval a vedl na Českomoravské vysočině partyzánskou skupinu. Autor oceňuje Tesařovy podrobné historické komentáře, analýzy a zjištěné detaily, které připojil k edici ve druhém svazku publikace, a kriticky glosuje některé momenty, týkající se například užívané terminologie, nacistické konfidentské sítě na Moravě nebo německého bezpečnostního aparátu a soudních instancí v protektorátu. Rozpaky v něm pak vzbuzuje závěrečný svazek publikace. Tesařovo hodnocení partyzánského boje v globálním měřítku od počátku 19. století zde podle něj vychází z velmi omezeného a zastaralého výběru literatury a obsahuje řadu sporných i zavádějících tvrzení. |