Sociální reprezentace smrti u pracovníků onkologického oddělení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2002 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Československá psychologie: Časopis pro psychologickou teorii a praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | social representations, death, common sense |
| Popis | Hytych 2001), která byla obhájena na katedře psychologie FSS MU. Záměrem obou pojednání je připravit základnu pro vybudování zakotvené teorie sociálních reprezentací smrti. Design kvalitativního výzkumu v rámci onkologického oddělení byl vybudován na podkladě teorie sociálních reprezentací (Moscovici 1984; Wagner 1994, 1995) a na metodologickém přístupu zakotvené teorie (Strauss & Corbinová 1999). Teorie sociálních reprezentací studuje sdílené představy o relevantních sociálních objektech, jinými slovy zdomácnělé způsoby myšlení a jednání určitých skupin lidí. Fundamentální výzkumnou otázkou tedy je, které představy o smrti sdílíme, jaké způsoby myšlení a jednání nám nabízí náš zdravý rozum? Pomocí procedury přijetí si jedinec vytváří osobní reprezentaci smrti (ORS) ze společenské reprezentace smrti (SRS), jejíž obsah je vázaný na daný socio–kulturní kontext. Tvořící se ORS je ověřována v procesu osobní zkušenosti, jehož výsledkem je buď přijmutí současné ORS, nebo její odmítnutí. V případě odmítnutí ORS, se v průběhu pokračujícího procesu osobní zkušenosti aktivuje procedura vymezení se vůči osobou vnímané SRS, což vede ke změně aktuální ORS. Celý popsaný proces lze zahrnout do konceptu procesu geneze ORS, který determinuje jednotlivé, osobami sdílené typy ORS. Proces geneze lze také chápat, jako cestu vedoucí k přesvědčení (víře), jehož struktura je závislá jednak na způsobu geneze ORS a jednak na socio–kulturním kontextu dané osoby (skupiny). |