Model vysokoškolsky vzdělaného odborníka tvoří součást normy hodnotového žebříčku, názorů a postojů veřejnosti. Vysokoškoláci po absolutoriu ve svých profesích působí na děti a mládež, pacienty, klienty, jednají s rodiči, odbornou veřejností, představují autority. Jejich osobnostní image se stává součástí představy společnosti o úrovni školství, zdravotnictví, vědy, právního systému, ekonomiky a podnikání. Důležitý je osobní příklad každého jedince, poněvadž se tak zviditelňují jeho vlastní kvality i nedostatky. Proto je velmi žádoucí, aby tento vzor byl co nejvíce pozitivní, aby jeho nositel preferoval zásady zdravého životního stylu bez sociálně patologických prvků, tedy i bez závislostí na substancích či návykových činnostech.
Navrhovatel se od r. 1993 zabývá sledováním a analýzou situace v užívání návykových látek a výskytu návykového chování u vysokoškolských studentů. V ČR se doposud této populační skupině věnovala menší pozornost než dětem a mladistvým, proto lze tvrdit, že MU sehrála průkopnickou roli. Tím podpořila své zařazení k univerzitám, které analyzují míru rizikového chování svých studentů, zajímají se o jejich adaptaci na studium a pobyt ve velkoměstském prostředí, o trávení volného času a život na kolejích, snaží se o radu a pomoc v případě problémů. Návrh projektu navazuje na sledování situace uskutečněné v rozsáhlejších vzorcích osob v letech 1997 a období 2005-2009.
Hlavním výzkumným problémem je téma rizikového chování závislostního typu u osob studujících na Masarykově univerzitě v prezenční formě studia, tedy zjištění jejich zkušeností s návykovými látkami a dalšími typy závislostního chování, okolností prvního užití, frekvence a motivace k užívání, dostupnosti rizikových podnětů. Dále bude sledováno, jaké jsou jejich názory na preventivní aktivity na Univerzitě, na jejich nabídku a úroveň. Dílčími cíli jsou komparace získaných dat s předchozími studiemi uskutečněnými na MU, s tuzemskými a zahraničními výzkumy na obdobných populačních vzorcích.