Ceny děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity byly v roce 2020 uděleny v následujících kategoriích:
Cena děkana v oblasti výuky a vzdělávání: M. A. Kašparová Irena, Ph.D.
Cena děkana v oblasti výzkumu: Výzkumný tým IRTIS (Interdisciplinary Research Team on Internet and Society)
Cena Iva Možného v oblasti společenského přínosu: Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D. a Studentský spolek Fakescape a jejich mentoři dr. Gregor a dr. Mlejnková
Cena děkana pro vynikající studenty bakalářského studia: Bc. Ludvík Mauer
Cena děkana pro vynikající studenty magisterského studia: Mgr. Jan Hruška a Bc. Nikol Kvardová
Cena děkana pro vynikající studenty doktorského studia: Mgr. et Mgr. Marie Bedrošováx
Cena děkana pro vynikající studenty anglických studijních programů: Aigerim Nurseitova
Medailonky oceněných osob, týmu a spolku jsou uvedeny níže.
Všem oceněným za Fakultu sociálních studií srdečně gratulujeme!
Irena Kašparová, M.A., Ph.D., získala Cenu děkana za kvalitní výuku, ve které se odráží její láska k sociální antropologii. Ta je pro ni nejen vědou, ale i stylem života. Vnáší totiž do něj dynamiku různosti, dobrodružství a poučení, že vždy všechno může být i jinak.
Sociální antropologii vystudovala Irena Kašparová na Univerzitě v Edinburghu a v roce 2002 ji spoluzaložila jako studijní obor/studijní program zde na Masarykově univerzitě. Doktorka Kašparová realizovala dlouhodobý terénní výzkum mezi Romy na východním Slovensku, mezi Burghery na Srí Lance a mezi domácími vzdělavateli/školáky v České republice. Je dlouholetou propagátorkou domácího vzdělávání. Od počátku života programu Sociální antropologie na FSS MU se věnuje práci s novými studenty a studentkami bakalářského cyklu. Velkou výzvou v pedagogické práci je pro ni odlišnost prostředí, ze kterého studující přicházejí, i to, kam směřují. Ve svém přístupu se snaží respektovat odlišnosti, které studenty a studentky provází, hledá nové směry komunikace a vzájemného „školního“ sdílení a vytváří mezi studujícími povědomí (nejen antropologické) komunity, ve které se vzájemně o sebe zajímají a respektují. Své studentky a studenty má velmi ráda a stále se od nich učí. Vedle učení žije Irena Kašparová svými čtyřmi dětmi, včelařením, sbíráním kaktusů a pohybem všeho druhu.
Výzkumný kolektiv IRTIS, který vedou prof. David Šmahel, Ph.D., doc. Hana Macháčková, Ph.D., a Lenka Dědková, Ph.D., sdružuje a propojuje studující, výzkumníky a výzkumnice Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS a Katedry strojového učení a zpracování dat FI MU. Cenu děkana FSS MU získal tým za excelentní výsledky ve výzkumu.
Tematicky se tým zabývá oblastí informačních technologií, a zejména tím, jak ovlivňují životy dětí a dospívajících. IRTIS má dlouhodobě excelentní vědecko-výzkumné výsledky a je silným interdisciplinárním týmem na FSS MU. Z vědeckých úspěchů lze vyzdvihnout získání podpory pro projekt GAČR EXPRO „Modelling the future: Understanding the impact of technology on adolescent’s well-being“, který se zaměřuje na zachycení dopadů používání technologií na fyzickou, psychologickou a sociální pohodu dospívajících. IRTIS je také součástí mezinárodního týmu, který získal podporu pro projekt „Youth skills“, a to v rámci programu HORIZON 2020, který podporuje špičkové mezinárodní týmy. Týmu IRTIS se také v posledních dvou letech dařilo publikovat v mezinárodních časopisech indexovaných ve Web of Science, včetně těch nejlepších časopisů daných oborů. Členové IRTIS se také podíleli na publikaci významného mezinárodního reportu „EU Kids Online 2020: Survey results from 19 countries“, který prezentuje hlavní zjištění výstupů výzkumu mezinárodního týmu výzkumné sítě EU Kids Online. IRTIS má nejen excelentní výzkumné výsledky, ale dokáže je velmi dobře prezentovat a komunikovat jak v odborné komunitě, tak v širším společenském prostoru.
Mgr. Miloš Gregor, Ph.D., Mgr. et Mgr. Petra Mlejnková, Ph.D., Julie Vinklová, Josef Šíp, Šimon Gilar, Tereza Kráčmarová, Miroslav Hanus, Pavel Brejcha, Veronika Batelková
Studentský projekt Fakescape, který vznikl v roce 2018 v rámci kurzu Katedry politologie „Interactive workshop: Challenging Propaganda“ pod vedením Mgr. et Mgr. Petry Mlejnkové, Ph.D., a Mgr. Miloše Gregora, Ph.D., získal Cenu Iva Možného za společenský přínos.
U zrodu Fakescape bylo šest studentů a studentek z Katedry politologie. V roce 2019 se projekt přerodil ve studentský spolek FSS MU a sdružuje tři desítky studujících Masarykovy univerzity. Fakescape reaguje inovativní a interaktivní formou na potřeby v oblasti rozvoje mediální gramotnosti, kritického myšlení a odolnosti vůči dezinformacím. Nabízí základním a středním školám, mládežnickým spolkům a dalším zájemcům a zájemkyním aktivity kombinující prvky únikové a deskové hry. Od podzimu 2018 si ji zahrálo přibližně 15000 studentů a studentek z téměř dvou stovek škol a 11 zemí. Úniková hra získala 2. místo ve světové soutěži Peer-to-Peer: Facebook Global Digital Challenge. Umístila se také mezi třemi nejlepšími projekty v ocenění Gratias Tibi 2019 v kategorii do 30 let a mezi nejlepšími pěti v Ceně SDGs 2019 v kategorii Veřejná sféra. V lednu 2020 zvítězila v ceně Brána k druhým, udělované Národním institutem dětí a mládeže. Největším oceněním jsou ale nadšené a pozitivní reakce samotných žáků a žákyň a jejich vyučujících. Oceňují především interaktivnost a zapojení principů gamifikace do vzdělávání. Díky renomé, které si projekt vydobyl, jsou studující spolku Fakescape pravidelně zváni na odborné besedy a konference.
Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D., obdržela Cenu děkana za mimořádný přínos v aktuální pandemické situaci a také za dlouhodobou popularizaci psychologických výzkumů a využití těchto poznatků ve společenské praxi.
Se svými studenty a studentkami vypracovala doktorka Masopustová doporučení pro rodiče, jak se chovat v mimořádné pandemické situaci k dětem, jakým způsobem jim situaci vysvětlit a jak zacházet s jejich strachy, úzkostí a obavami. Pod supervizí doktorky Masopustové byla také vytvořena doporučení, jak jednat se seniory, a doporučení určená specificky rodičům – profesionálům v první linii. Rodiče také mohli využít říkanky pro děti a online hry zaměřené na udržování kontaktu dětí s prarodiči během nařízené karantény či omezeného vzájemného kontaktu. Doporučení byla použita nejen na stránkách Ministerstva vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, ale stala se také součástí mobilní aplikace Koronavirus COVID-19, která byla vyvinuta pod záštitou Ministerstva vnitra a dalších pracovišť a která je dostupná zdarma. Kromě toho přispěla doktorka Masopustová k popularizaci výzkumu na FSS MU celou řadou mediálních vystoupení, která se týkala současné podoby mateřství a výchovy malých dětí. Odborná monografie Jak to mají mámy, která je v univerzitním nakladatelství Munipress volně ke stažení jako e-kniha, zaznamenala stovky stažení.
Bc. Ludvík Mauer je držitelem Ceny Josefa Vavrouška i Ceny I. A. Bláhy. V letošním roce získal Cenu děkana v kategorii pro vynikající studenty bakalářského studia.
Ludvík Mauer není typickým bakalářským studentem. Po maturitě začal studovat na Karlově univerzitě humanitní studia a sociologii. Ani jedno ho ale nenadchlo a vysokou školu nedokončil. Až po řadě let v zaměstnání se přihlásil na Katedru environmentálních studií na Fakultě sociálních studií, kde také v roce 2019 obhájil na výbornou svou bakalářskou práci „Pojem divočina v českém a světovém kontextu“. Pod vedením Mgr. et Mgr. Ľuboše Slováka se Ludvík Mauer zaměřil na mapování dnešního chápání pojmu divočina v českém prostředí a ve světě. Za svou zdařilou práci získal v roce 2019 Cenu Josefa Vavrouška a o rok později Cenu I. A. Bláhy. Ludvík Mauer se také aktivně podílí na pořádání Letní školy environmentálních studií pro středoškoláky.
Mgr. Jan Hruška je nadějný student Katedry politologie a Ocenění děkana získal v kategorii pro vynikající studenty magisterského studia.
Jan Hruška se v rámci studia dlouhodobě a intenzivně věnuje zejména českému politickému systému. Byl rovněž iniciátorem a klíčovým organizátorem několika studentských odborných konferencí pořádaných Studentskou sekcí Mezinárodního politologického ústavu FSS MU. V čele toho studentského spolku strávil několik let a mimo jiné se také zasloužil o opětovné pořádání Masarykových debat, které nyní pravidelně probíhají na Fakultě sociálních studií a v univerzitním kině Scala. Na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové vytvořil a několik let organizoval projekt „Den vysokých škol“, který slouží k představování vysokoškolských oborů studentům a studentkám středních škol. Jan Hruška rovněž publikoval stať ve sborníku Jana Kysely o Senátu České republiky. Za svou bakalářskou práci obdržel cenu I. A. Bláhy pro nejlepší ročníkovou bakalářskou práci v oboru politologie. Také se stal držitelem stipendia rektora pro vynikající diplomové práce. Své studium dokončil s vyznamenáním a aktuálně pokračuje v doktorském studiu na naší Katedře politologie.
Bc. Nikol Kvardová, která se již během svého magisterského studia aktivně zapojila do činnosti výzkumné skupiny IRTIS na Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, získala Cenu děkana v kategorii pro vynikající studenty magisterského studia.
Primárně se v rámci týmu IRTIS Nikol Kvardová podílela na prestižním projektu EXPRO – FUTURE „Modelling the future: Understanding the impact of technology on adolescent’s well-being“. Zaměřuje se především na oblast zdraví a internetu, specificky na poruchy příjmu potravy a body image. Během této spolupráce se prokázala jako velmi iniciativní, pečlivá a vysoce talentovaná kolegyně se smyslem pro zvažování různých aspektů vědecké práce na rovině teoretické i empirické. Aktuálně nejvýznamnější výstup její práce je podíl na článku „The Direct and Indirect Effects of Online Social Support, Neuroticism, and Web Content Internalization on the Drive for Thinness among Women Visiting Health-Oriented Websites“, který byl publikován v International Journal of Environmental Research and Public Health. Nikol Kvardová v něm zpracovala jak teoretické zarámování, tak i statistickou analýzu dat. Na tuto studii se chystá navázat dlouhodobým výzkumným projektem, pro který sama navrhla vhodná měření.
Mgr. et Mgr. Marie Bedrošová je studentkou doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická studia. Cenu děkana získala v kategorii pro vynikající studenty doktorského studia.
Jako jedna z členek výzkumného týmu IRTIS se podílí zejména na výzkumu dospívajících uživatelů a uživatelek internetu. Specificky se pak věnuje studiu tzv. cyberhate. Současně spolupracuje na vydávání prestižního časopisu Cyberpsychology. V roce 2019 byla na Katedře mediálních studií a žurnalistiky hlavní řešitelkou projektu specifického výzkumu „Aktuální problémy mediálního výzkumu IV“, jehož cílem bylo zmapovat proměňující se mediální a internetové prostředí a uživatelské zkušenosti. Během svého studia Marie Bedrošová úspěšně publikuje v odborných periodicích, organizuje odborné semináře a výrazně se podílí na popularizaci výsledků výzkumu EU Kids Online.
Gaming disorder neboli závislost na počítačových hrách je charakterizována nadměrným a nekontrolovatelným hraním, které může negativně ovlivnit různé aspekty každodenního života. Výzkumy se snaží zjistit, co všechno souvisí se vznikem tohoto problému, aby bylo možné najít účinné způsoby, jak mu předcházet a jak ho léčit.
Nová data evropské sekce Světové zdravotnické organizace ukazují prudký nárůst problematického používání sociálních médií mezi dospívajícími, a to ze 7 % v roce 2018 na 11 % v roce 2022. To spolu se zjištěním, že 12 % dospívajících je ohroženo problémovým hraním her, vyvolává naléhavé obavy ohledně dopadu digitálních technologií na duševní zdraví a pohodu evropské mládeže. Tato zjištění vyplývají ze studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která v roce 2022 zkoumala téměř 280 000 mladých lidí ve věku 11, 13 a 15 let ve 44 zemích a regionech Evropy, střední Asie a Kanady. Na výzkumu a vydané zprávě se výrazně podílel Lukas Blinka z Institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity.
