Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Annu Ward, která je asistentkou na katedře psychologie.
„Největší výzvou je pro mě v dobrém slova smyslu práce s lidmi. Každý je jinak nastavený, má jiná očekávání a jiné potřeby a mým úkolem je „trefit“ se do naladění ostatních tak, abychom společně vyřešili, co je potřeba.“
Anna Ward, asistentka na katedře psychologie
Jak vypadá vaše ideální ráno?
Já jsem založením spíš netopýr, takže kterékoli ráno vylepší prostá absence budíku. Když už vstávat musím, je fajn, pokud to není příliš brzo a k probuzení mě motivuje nějaké dobrodružství, které mě ten den čeká. V nejlepším případě to je hotelová snídaně, když jsem na cestách po Evropě nebo když se mi poštěstí učit bretonské tance na přespolním tanečním festivalu.
Jakou knihu jste v poslední době četla a doporučila byste ji dál?
Loni jsem objevila fantasy ságy od Sarah J. Maas. Jako první jsem se dostala k jejímu nejznámějšímu cyklu ACOTAR, ale ještě víc mě zaujala sága Throne of Glass, která mě zaměstnala na větší část roku. Je to klasická high fantasy pro velmi náruživé čtenářky a čtenáře, protože se skládá z osmi titulů, z nichž každý má mezi 400 a 1000 stranami. Já mám to štěstí, že denně dojíždím do práce vlakem 40 kilometrů, takže mám kdy číst.
Na co se ze svého pracovního dne nejvíc těšíte?
Vždycky mám radost, když se mi povede někomu usnadnit život. Taky za sebou ráda vidím konkrétní výsledky a vyřešené problémy.
Co vás v posledním půlroce nejvíc překvapilo?
Že slovo „mileniál“ už není označení pro mladou generaci, ale pro lidi, které bolí záda a možná začínají i potřebovat brýle na čtení.
Jaké je vaše nejoblíbenější místo na fakultě?
Při několika málo příležitostech jsem se dostala na střechu, ze které je famózní výhled. Každodenně je to naše kancelář, kde jsme si nedávno s kolegyní Marešovou uzpůsobily rozvržení nábytku a máme tam teď hezky útulno.
Co byste zpětně poradila svému studentskému já?
Ať směle prožívá přítomné chvíle, čas a energii, které má právě teď, protože každá životní etapa se odehraje jenom jednou. Že jednodušší to dál nebude. A ať dělá přesně ty věci, do kterých je nejvíc zapálené, že je to tak správně.
V atriu Fakulty sociálních studií se objevila nová vánoční “dekorace” Strom splněných přání. Nevisí na něm světýlka ani třpytivé koule, ale malé kartičky s přáními dětí, maminek samoživitelek, seniorů a dalších lidí, kteří by jinak mohli Vánoce prožít ve stínu starostí. Každá kartička je pozvánkou: kdo si ji vezme, může udělat radost konkrétní osobě a vlastně i sobě, protože pocit, že někomu opravdu pomůžete, patří k nejhezčím dárkům vůbec.
Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Jiřího Navrátila, který je novým vedoucím katedry sociologie.
