Probíhající energetická tranzice rychle mění technologické, sociální a kulturní aspekty energetických systémů. Vlády musí provádět ambiciózní politiky, aby svá odvětví těmito změnami provedly. Česká republika není výjimkou, přesto v posledním desetiletí nebyly přijaty prakticky žádné politiky související s tranzicí. Tuto skutečnost lze lépe pochopit prostřednictvím nově vznikající perspektivy kombinující koncepty selhání politiky a energetické spravedlnosti. To by mohlo vnést více světla do (ne)účinnosti procesu transformace. Vybíráme 5 případů, abychom prozkoumali: 1) způsoby, jakými politika selhala při dosahování energetické spravedlnosti; 2) kdo byl nejvíce postižen selháním politiky; a 3) jaké poučení by z toho mohly vyplynout.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.