Tvrdé euroskeptické strany ve střední Evropě jsou v evropském srovnání silné. Mají dost často parlamentní zastoupení, jako česká Svoboda a přímá demokracie nebo maďarská strana Naše vlast, někdy jsou dokonce ve vládě. Před posledními volbami byli v Polsku kromě Práva a spravedlnosti ve vládě i tvrdě euroskeptická strana Suverénní Polsko. Tyto strany získaly novou argumentační sílu po roce 2014, kdy občané Velké Británie odhlasovali vystoupení z EU, tzv. Brexit. A po podobném vystoupení, Slovexitu, Polexistu, Huxitu nebo Czexitu, začaly volat středoevropské tvrdě euroskeptické strany.
Naše analýza však ukázala, že tento vzestup byl jen krátkodechý, protože potíže Velké Británie po odchodu z Unie učinily další vystupování z ní neatraktivní. Tvrdí euroskeptikové museli změnit taktiku a začali své snahy o vystoupení z EU maskovat. Nejčastější taktikou je volání po referendu o členství v EU, případně deklarovaná snaha nahradit EU společenstvím „suverénních států“. Jedná se však skutečně jen o taktický manévr, jak prozrazuje analýza narativů obsažených v materiálech a komunikaci těchto stran.
Náš výzkum ukazuje, že rozdělení na tvrdý a měkký euroskepticismus velmi dobře odráží politickou realitu. Musíme však vždy kombinovat znalost a pochopení ideologie a dlouhodobé profilace dané strany nebo politika s velmi dynamicky se měnícím prostředím EU.
Zajímá vás původní článek?
Havlík, V., and Hloušek, V. (2024) Where Have All the ‘Exiters’ Gone? Contextualising the Concept of Hard Euroscepticism. JCMS: Journal of Common Market Studies, https://doi.org/10.1111/jcms.13602.
