Tým projektu HARP (Hopeful And Resilience Perspective in Climate Change Education – Zvyšování odolnosti a perspektiva naděje ve vzdělávání o změně klimatu) věří, že jsme v otázce klimatické změny zaspali, respektive stále ještě částečně spíme a že klimatické vzdělávání je důležitou složkou aktivizace a adekvátní reakce společnosti na tento zásadní environmentální problém. Respektive trochu nám už sůl klimatické změny padá do kávy.
Jak informovat, a především vzdělávat na různých úrovních škol o klimatické změně způsobem, který v konečném důsledku povede ke snaze o aktivní řešení klimatické změny? Jak pomoci vyrovnat se s emocemi, které plynou z uvědomění si hloubky problému, a zároveň vědomí našeho zaspání a stále ještě pomalé reakce společnosti na toto ohrožení? Jak se vyvíjí emoce u lidí, jejichž zaměstnání přináší trvalou přítomnost vědění, že klimatická změna existuje a bude významně spolurozhodovat o dobrém životě našich potomků?
To všechno jsou otázky, na které budeme spolu s Vídeňskou univerzitou a Univerzitou v Utrechtu hledat odpovědi v pedagogické, sociologické i sociálně psychologické rovině.
A co je naším cílem? Přispět k tomu, aby se klimatické vzdělávání rozvíjelo na základě kritické zpětné vazby a nemělo strach z evaluace svých výsledků. Za zásadní považujeme, aby neopomíjelo emocionální složku našeho vztahování se ke světu a aby se Masarykova univerzita na zlepšování kvality vzdělávání o změně klimatu smysluplně a viditelně podílela.
Takové úsilí nám dává smysl a těšíme se na něj.
Čistě věcně – na projektu se podílí Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, the Center for Teacher Education at the Austrian Educational Competence Centre for Biology, University of Vienna a The Freudenthal Institute for science and mathematics education, Utrecht University. Projekt potrvá 3 roky, ovšem chtěli bychom na něj navázat další výzkumnou spoluprací. Projekt uspěl v konkurenci 173 projektů zařazených do výzvy Twinning Green Deal.
Bohuslav Binka
Kritický postoj k evropské integraci se označuje jako euroskepticismus. Existuje v měkké formě, která chce zachovat EU, ale odmítá prohlubovat integraci, a ve formě tvrdé, která by ráda celou EU zrušila nebo ukončila členství daného státu v Unii. Brexit se zdál být vodou na mlýn tvrdých euroskeptiků, ale není tomu tak a tvrdí euroskeptici se ocitnuli v argumentační defenzivě.
