Mediální studia a žurnalistika

Studium magisterských Mediálních studií a žurnalistiky je na Masarykově univerzitě zaměřeno na získání pokročilých teoretických a analytických znalostí a organizačních schopností. Ty jsou nezbytné jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení a produkce médií.

Program je členěn do dvou specializací:

V rámci specializace „Mediální výzkum a analytika“ získáte důkladné znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů, druhů publika a uživatelů. Díky tomu budete schopni aplikovat pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění na analytických a výzkumných pozicích.

Při studiu specializace „Mediální průmysly a produkce“ získáte teoretické znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění v organizačních a řídících pozicích v rámci mediálních domů a komunikačních agentur.

Obě specializace spojuje společná část studijního programu obsahující klíčové teoretické a metodologické předměty, o které se specializace opírají.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

• Zajímají vás masová i online média a to, kam se ubírá jejich vývoj?
• Pracujete v médiích nebo komunikačních agenturách a chcete být připraveni na vedení tvůrčích a produkčních týmů?
• Zajímáte se o psychologické, společenské a politické účinky masových médií a internetu?
• Přemýšlíte o tom, proč jsou schopní analytici tak dobře placeni a potřebujete ovládnout metody používané v mediální analytice a ve výzkumu médií a jejich uživatelů?
• Chcete rozumět českým i zahraničním médiím a orientovat se ve fungování mediálních průmyslů?
• Máte ambici učit se od špičkových českých i zahraničních vědců?
Chcete spolupracovat se zkušenými mediálními praktiky?

Navazující magisterské studium Mediálních studií a žurnalistiky je určeno jak těm, kteří pracují nebo zamýšlejí pracovat v médiích nebo komunikačních a výzkumných agenturách, tak i těm, kteří se chtějí věnovat výzkumu médií a jejich uživatelů a připravují se na dráhu mediálních analytiků a výzkumníků pracujících v komerčním nebo veřejném sektoru.

Magisterská Mediální studia a žurnalistika jsou tedy určena nejen absolventům bakalářských programů s tímto zaměřením, ale i těm studujícím ze spřízněných oborů, kteří se ve svém studiu a ve své práci zaměřují na problematiku komunikace. Program tak úspěšně studují absolventi jiných společenských věd (jako jsou například sociologie, psychologie nebo politologie) a humanitních oborů věnujících se spřízněným tématům (český jazyk a literatura, jazykověda, teorie kultury, filozofie a další).

Praxe

Součástí obou specializací jsou povinné šestitýdenní praxe. V případě specializace „Mediální produkce a průmysly“ jde o praxe v produkčních a tvůrčích týmech mediálních organizací a komunikačních agentur. Ve specializaci „Mediální výzkum a analytika“ se pak praxe odehrávají v analytických odděleních českých i zahraničních médií a výzkumných a marketingových agentur.

Studující mohou současně absolvovat praxe nepovinné, a to v rámci výzkumných týmů na katedrách, v univerzitních mediálních projektech nebo například prostřednictvím programů zahraniční mobility.

Chcete vědět víc?

http://medzur.fss.muni.cz

Absolventi specializace „Mediální výzkum a analytika“ budou připraveni na práci mediálních analytiků působících v akademických výzkumných týmech, ve výzkumných agenturách a v analytických odděleních mediálních společností i státních institucí.

Absolventi specializace „Mediální průmysly a produkce“ jsou připravováni k práci na místech vedoucích pracovníků v tištěných, elektronických i online mediích a v komunikačních agenturách.

Absolventi magisterského programu se profesně uplatňují také v oblasti vzdělávací jako odborníci na masovou a online komunikaci a v oblasti public relations jako tiskoví mluvčí, projektoví manažeři v komunikačních agenturách nebo jako mediální poradci.

Ústní zkouška, která se koná 25. 6. 2020, se skládá ze dvou částí:

Část A) V první části budou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše:

1. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
2. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
3. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

Část B) Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60.

Doporučená literatura

I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE

• Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001.
• McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009.
• Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005.

II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE

• Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004.
• Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017.
• Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016
• Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995.
• Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017
• Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001.
• Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000.
• Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008
• Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013.
• Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018
• McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009
• McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991.
• McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004.
• McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016
• Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006.
• Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004.

III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

• Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010.
• Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015.
• Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013.
• Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017.
• Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014.
• Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015.
• Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017.
• Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017.
• Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Jak může vypadat vaše studium:

Jednooborové studium se specializací

Absolventi magisterského programu mohou pokračovat ve studiu doktorského programu Mediální a žurnalistická studia. Doktorské studium je určeno těm, kdo vážně uvažují o vědecké kariéře nebo chtějí zásadně prohloubit své schopnosti v oblasti analýzy dat a výzkumu médií a jejich uživatelů.

Doktorské studium je koncipováno jako čtyřleté, jeho podoba je výrazně individualizovaná – doktorandi pracují ve výzkumných týmech svých školitelů, jsou zapojení do výzkumných projektů a podílejí se rovněž na výuce na nižších stupních studia.