Mediální studia a žurnalistika

Představení studijního programu

Navazující magisterský program mediální studia a žurnalistika nabízí studium, které je zaměřeno na získání pokročilých teoreticko-analytických znalostí a kriticko-reflexivních a organizačních schopností nezbytných jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení médií a jejich produkce. Program je členěn do dvou specializací. Cílem specializace „Mediální výzkum a analytika“ je poskytnout znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů a jejich publik a uživatelů, a tedy pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění v analytických a výzkumných pozicích. Cílem specializace „Mediální průmysly a produkce“ je poskytnout pokročilé znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění organizačních a řídících pozicích v rámci dynamicky se proměňujících mediálních průmyslů. Ve společné části studijního programu studenti absolvují teoretické předměty, o něž se obě specializace opírají a jež prohlubují znalosti v klíčových oblastech mediálních studií (psychologie médií, politická ekonomie médií, kritické a sociální teorie médií, dějiny moderních médií, mediální systémy, média a kultura).

Praxe

Povinnou součástí studia programu je odborná specializační stáž v délce 6 týdnů (tj. min. 240 hodin). Stáže logicky navazují na strukturu specializačních přednášek a seminářů. Analytická praxe určená studujícím specializace „Mediální výzkum a analytika“ má formu stáže ve výzkumné agentuře nebo analytickém oddělení mediální organizace. Projektová a produkční praxe určená studujícím specializace „Mediální průmysly a produkce“ má formu stáže v mediální či produkční organizaci (a to v jejím programovém či produkčním oddělení, v rámci tvůrčích a dramaturgických skupin apod.).

Uplatnění absolventů

Absolventi programu nacházejí uplatnění ve státním, veřejnoprávním i soukromém sektoru. Absolventi specializace „Mediální výzkum a analytika“ budou připraveni na práci mediálních analytiků působících v akademických výzkumných týmech, ve výzkumných agenturách a v analytických odděleních mediálních společností i státních institucí. Připraveni rovněž budou na práci v rámci nově se rodící profese mediolog či mediální expert. Absolventi specializace „Mediální průmysly a produkce“ jsou připravováni k práci na místech vedoucích pracovníků v tištěných médiích (novinách, časopisech, nakladatelstvích), elektronických médiích (rozhlase, televizi), v online mediích i v komunikačních agenturách. Absolventi magisterského programu se mohou profesně uplatnit také v oblasti vzdělávací (mj. na úrovni základního a středoškolského vzdělání) jako odborníci na masovou a online komunikaci, kteří jsou s to vyložit vliv médií na každodenní život jedince a na společnost a pěstovat mediální gramotnost a kulturu. Studium jim umožňuje rovněž pracovat v oblasti public relations jako tiskoví mluvčí, projektoví manažeři v komunikačních agenturách či jako mediální poradci.

Podmínky přijetí

Ústní zkouška, která se koná v lednu 2020, se skládá ze dvou částí:

Část A) V první části budou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše:

1. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
2. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
3. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

Část B) Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60.

Doporučená literatura

I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE

• Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001.
• McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009.
• Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005.

II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE

• Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004.
• Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017.
• Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016
• Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995.
• Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017
• Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001.
• Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000.
• Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008
• Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013.
• Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018
• McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009
• McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991.
• McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004.
• McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016
• Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006.
• Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004.

III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

• Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010.
• Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015.
• Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013.
• Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017.
• Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014.
• Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015.
• Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017.
• Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017.
• Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.

Navazující studium

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu může, po splnění podmínek přijetí, pokračovat v doktorském studiu mediálních a žurnalistických studií na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU nebo v obdobném doktorském programu na jiném pracovišti. Současně je po absolvování studijního programu plně kvalifikovaným odborníkem pro praxi.

Chcete vědět víc?

http://medzur.fss.muni.cz

Nebo nám pošlete e-mail