Psychologie

Navazující jednooborový studijní program připravuje studenty na samostatnou psychologickou praxi i na akademickou kariéru. Jde o obecně koncipovaný program představující celou šíři aplikací oboru. Sám o sobě umožňuje absolventům vykonávat jen některé z regulovaných psychologických profesí, pro další je jeho absolvování podmínkou pro navazující profesní přípravu. Program tedy, mimo jiné i v souladu s minimálním rámcem doporučeným směrnicí EFPA o Evropském certifikátu v psychologii, (1) rozšiřuje znalosti studentů v oblasti obecných teorií kognice, emocí , vývoje a osobnosti, (2) a aplikovaných teorií, na nichž stojí různé oblasti psychologické praxe, (3) představuje praktické, legální a etické aspekty psychologické praxe, (4) prakticky seznamuje studenty s psychodiagnostickými postupy a jejich psychometrickou teoretickou základnou, (5) nabízí praktickou zkušenost s různými oblastmi psychologické praxe a (6) buduje schopnost vytvářet a testovat nové poznatky výzkumem. V souhrnu tyto znalosti a dovednosti tvoří základ pro zodpovědný a kritický přístup k aplikaci psychologie v praktických i teoretických kontextech.

„Budeme vám jistou základnou pro exploraci.“

Program je určen především pro absolventy bakalářských studijních programů psychologie (jednooborové, dvouoborové, či v hlavním studijním plánu), kteří se s oborem identifikovali natolik, že se chtějí v budoucnu věnovat některému z psychologických povolání. Teoretická část kurikula jej činí vhodným také pro uchazeče, kteří do budoucna uvažují o vědecké kariéře v psychologii a příbuzných oborech (např. neurovědy).

Svými hodnotami program navazuje na silnou výzkumnou tradici FSS. Předkládá tedy psychologii jako vědu a její poznatky a aplikace jako přístupné kritickému, empirickému výzkumu. Při studiu se studenti mohou zapojit do široké palety výzkumných projektů běžících nejen na Katedře psychologie, ale i na spřízněném Institutu pro výzkum dětí mládeže a rodiny. Tradičně silnými výzkumnými oblastmi jsou výzkum nadání, účinků psychoterapie, psychologického vývoje, kyberpsychologie či výzkum měřících nástrojů a psychodiagnostických metod. Témata diplomového výzkumu se však pohybují i za hranicemi těchto oblastí.

Praxe

Studenti v rámci magisterského studijního programu povinně absolvují praxe a stáže v rozsahu 40 hodin každá ve třech oblastech: praxe a stáže ve zdravotnictví (klinická psychologie a psychoterapie); praxe a stáže v pedagogické a školní psychologii (včetně poradenství pro děti a mládež a rodinu), praxe a stáže (organizace, firmy). Následně je zařazena také praxe navazující v rozsahu 80 hodin, kterou volí student dle svého zaměření a prohlubuje tak dovednosti a zkušenosti v jedné z výše uvedených oblastí. Celkem tvoří praxe minimálně 15 ze 120 ECTS kreditů. Praxe jsou supervidovány vyučujícími kurzů, které jsou v programu pro praxe vypsány.

Chcete vědět víc?

Web Katedry psychologie FSS: https://psych.fss.muni.cz/

Web FSS MU: https://www.fss.muni.cz/

FB Katedry psychologie FSS: https://www.facebook.com/kpfssmu

Absolvent programu je připraven na vstup do celé palety psychologických pozic a regulovaných povolání podmíněných jednooborovým magisterským studiem psychologie. Je připraven i na další profesní vzdělávání, zejm. to, které některé regulované profese vyžadují (psycholog ve zdravotnictví), a psychoterapeutické výcviky. Absolventi tedy mohou směřovat do pozic školního psychologa (dle Zákona č. 96/2004 Sb., § 43 a Zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících , §19), pracovníka pedagogicko-psychologických poraden a dalších poradenských zařízení a služeb zaměřených na děti, dospívající a rodiny. Mohou také směřovat do poradenských a terapeutických služeb poskytovaným dospělým a párům, včetně přípravy na regulovanou profesi psychologa ve zdravotnictví. Uplatnění nalézají absolventi také v organizacích, ať již na psychologických pozicích na personálních, či ve firmách poskytujících služby v oblasti psychologie práce. Výše uvedená zaměstnání lze po získání dostatečné praxe a dalšího vzdělání provozovat i jako nezávislou praxi (např. psychologické poradenství a diagnostika dle § 6, 7, 8 a 24 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).

Ke studiu je možné přijmou, za předpokladu řádného splnění podmínek přijímacího řízení, pouze ty uchazeče, kteří jsou absolventi akreditovaných bakalářských studijních programů psychologie. Přijímací zkouška, která se koná v červnu 2024, prověřuje: znalosti ze sociální psychologie, obecné psychologie, vývojové psychologie a metodologie psychologie probírané v bakalářském studiu psychologie na FSS MU a schopnost odpovědět anglicky formulovanou otázku v rámci uvedených oborových předmětů; širší orientaci v oboru (znalost profesních organizací, odborných a oborových periodik apod.). Přijímací zkouška je písemná. Obsahuje celkem 70 testových položek vícenásobné volby. Každá správně zodpovězená otázka je hodnocena jedním bodem.

Kritéria hodnocení

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 70 bodů, pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat alespoň 35 bodů.

Doporučená literatura

Přijímací zkouška pokrývá znalosti získané v níže uvedených povinných předmětech studia bakalářské psychologie v hlavním plánu. Informace o předmětech a studijní podklady jsou dostupné na adrese https://is.muni.cz/do/fss/KPSY/podklady_pro_uchazece/

• PSYb1010 Uvedení do psychologie
• PSYb1020 Psychologie osobnosti
• PSYb1030 Vývojová psychologie I.
• PSYb1040 Vývojová psychologie II.
• PSYb1050 Obecná psychologie I.
• PSYb1060 Obecná psychologie II.
• PSYb2580 Obecná psychologie III.
• PSYb1070 Sociální psychologie I.
• PSYb1080 Sociální psychologie II.
• PSYb1121 Základy psychologického výzkumu
• PSYb1170 Statistická analýza dat I.
• PSYb2520 Statistická analýza dat II.
• PSYb2550 Psychologie individuálních rozdílů
• PSYb2590 Základy psychometriky

---

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Jednooborový magisterský studijní program psychologie navazuje na různé bakalářské studijní programy psychologie. Z pohledu mnoha oblastí uplatnění jde o konečný stupeň vzdělání. Další profesní uplatnění a vzdělávání absolventa však může být ovlivněno tím, jaký bakalářský studijní program absolvoval. Pokud absolventi pokračují dalším vzděláváním, jde buď o nástup do některého z doktorských programů v psychologii či příbuzném oboru, nebo o další profesně-orientované vzdělávání (psychoterapeutické výcviky, psycholog ve zdravotnictví, apod.).