Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Jana Kříže, který je vedoucím Ústřední knihovny FSS.
„Výzev bude určitě víc. V širším kontextu je pro nás důležité, aby knihovna i nadále zůstávala strategickým a spolehlivým partnerem pro všechny, kteří její služby využívají. Konkrétně nás čeká například fakultní část projektu PPSŘ AI 2026+, jehož cílem je přinést na fakultu více témat a nástrojů spojených s umělou inteligencí.
Jan Kříž, vedoucí Ústřední knihovny FSS
Velkou výzvou bude také aktuálně připravovaný přechod na nový knihovní systém. Je to změna, která se dotkne prakticky všech na MU. Po prázdninách bude řada věcí nových a jiných – a věřím, že také funkčních a ku prospěchu nás všech.
A pokud vezmu co je doslova výzvou, pak doufám, že se příští rok podaří realizovat také přeměnu jedné z místností na prostor typu Makerspace, dílnu či ReUse zónu.“
Jak vypadá vaše ideální ráno?
Ideální ráno pro mě je vlastně každé ráno, kdy se probudím a uvědomím si, že začíná nový den. Jsem vděčný za každé nové ráno, protože s sebou přináší nový čas, nové možnosti a příležitost začít znovu. Ráno se snažím najít si alespoň klidnou chvilku pro sebe, uspořádat si myšlenky a naladit se na den, který je přede mnou. A samozřejmě – dobrou kávou rozhodně nepohrdnu. 😊
Jaké knihy jste v poslední době četl a doporučil byste je dál?
Mám tu několik knih, které mi připadají zajímavé a stojí za pozornost. Patří mezi ně Nemocí stala se pravda od Marka Orko Váchy, Za oponou války od Jakuba Szántó, Soumrak československé demokracie od Ladislava Feierabenda a také Tady nikdo není, jen já od Miloše Doležala, která přibližuje židovské příběhy z Vysočiny a okolních krajů. Zachycuje osudy lidí, kteří zde žili a stali se oběťmi hrůzné ideologie. Myslím, že všemi těmito knihami se vine společná linka: pohled na lidské jednání, které ovlivňuje nejen osudy jednotlivců, ale i celou společnost. Připomínají otázky, co je každý z nás schopen vidět, co může změnit a pro co se nakonec rozhodne. Kromě knih bych ale rád doporučil i hudební zážitek — koncert, na kterém společně vystoupily Hradišťan a Javory.
Na co se ze svého pracovního dne nejvíc těšíte?
Do knihovny se těším, protože v ní vidím smysluplnou práci, která má konkrétní význam pro druhé. Velkou roli pro mě hraje také každodenní komunikace a spolupráce s kolegyněmi a kolegy, stejně jako setkávání s lidmi, kteří k nám přicházejí. Právě tato kombinace smysluplnosti, spolupráce a lidského kontaktu je pro mě tím, co dělá knihovnu výjimečným místem.
Co vás v posledním půlroce nejvíc překvapilo?
To není až tak záležitost posledního půlroku, ale určitá nepoučitelnost z historie, více názorové tolerance. Zároveň i mnoho pozitivního. Přijde mi, že už nám není jedno, co se děje. Že jsme schopni více pomáhat, více vnímat, více měnit.
Jaké je vaše nejoblíbenější místo na fakultě?
Fakulta má spoustu zajímavých míst a zákoutí. Ale pro mě je to samozřejmě knihovna. A jak říkal pan profesor Možný – knihovna je srdcem fakulty.
Co byste zpětně poradil svému studentskému já?
Dneska bych mu řekl, ať se více a pilně věnuje studiu a využije jeho všechny možnosti. Ale to vím dnes. 😊
Poslední červnovou středu se konal tradiční Semestr-end. Od čtyř hodin jsme se scházeli v aule a na dvorku, kde setkání pokračovalo v dobré náladě v horkém odpoledni až do večera. Jsme rádi, že jste využili prostor k neformálnímu setkání napříč fakultou. Nechybělo občerstvení, příjemná atmosféra ani krátký oddych po náročném závěru semestru.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity od 1. července zavádí novou pozici krizové psycholožky. Reaguje tak na zkušenosti z posledních let, které ukázaly, jak důležité je mít ve vypjatých situacích dostupnou odbornou podporu nejen pro studující, ale i zaměstnance a zaměstnankyně. O tom, proč fakulta přistupuje k systematickému řešení péče a podpory, mluví proděkanka pro studium Adéla Souralová.
