Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Marka Janoše, který je specialistou PR a marketingu na oddělení komunikace.
„Chceme utvořit na FSS živou komunitu. Přitom je výzvou důvěřovat procesu, protože ne všechno lze změřit a péče o komunitu je o detailech, je dlouhodobá a projevuje se až s delayem. Zároveň jde o křehký organismus, kterému může ublížit jedna neopatrnost. Ve finále ale vždycky čeká radost. Z toho, že fakultě opravdu máme přátelskou atmosféru.“
Marek Janoš, specialista PR a marketingu na oddělení komunikace
Jak vypadá vaše ideální ráno?
Moje ideální ráno je dlouhé. Hodně dlouhé. Zahrnuje snídani, kterou chystal někdo jiný. Zahrnuje někoho, koho mám rád. Nezahrnuje notifikace a obrazovku telefonu. Na místě příliš nezáleží. V nastíněném setupu už tohle ráno všechno důležité obsahuje. Ale kdybych si měl vybrat místo, tak to bude třeba na pavlači mé oblíbené kavárny v domovském Uherském Hradišti za šumu známých hlasů a kávovaru. Nebo třeba někde u rušného tržiště daleko na Blízkém východě s vůní černého čaje, máty a zátaru. Nebo ve stanu v horách, když je kolem sníh, led, ticho…
Jaké knihy jste v poslední době četl a doporučil byste je dál?
Těch bude víc. Nejsem žádný čtenář, ale mám zásadně rozečteno víc knih najednou. A taky rád doporučuju věci. V poslední době mě dost bavil Šáhinšáh od Kapuśčinského, kde až v takových tarantinovsky klipovitých scénách nastiňuje historii Íránu a identitu jeho hrdé společnosti. Málokdy čtu něco víckrát, ale po dlouhé době jsem si prožil znovu McCarthyho Cestu, která je napsaná fantastickým jazykem a má fajn sdělení: že naděje existuje vždycky. Napadají mě ještě Hry bez hranic od Michala Kašpárka, kterého jsem na FSS poznal jako skvělého vyučujícího ještě během svých studentských let.
Na co se ze svého pracovního dne nejvíc těšíte?
Samozřejmě na mé skvělé kolegyně z kanceláře a na to, jaké známé tváře na fakultě ten den potkám. Rozhodně na kafe a dezertíček. A taky na to, co nového nachystal nový den – vždycky mě něco překvapí, protože na FSS je všechno možný…
Co vás v posledním půlroce nejvíc překvapilo?
Že spousta silných momentů může nastat i tam, kde to člověk vůbec čeká. Že mizí spousta super míst. Že sehnat zadní světlo na staré auto může být fakt hell. Nejvíc mě ale překvapilo, jak rychle utekl.
Jaké je vaše nejoblíbenější místo na fakultě?
Miluju výhledy do krajiny, takže jednoznačně je mým nejoblíbenějším místem terasa na střeše. Jen je škoda, že je teď zavřená. V zakázaném ovoci je sice nejvíc vitamínů, ale i z naší kanceláře v 5. patře je krásný výhled na Brno. Navíc tam vždycky najdu skvělé lidi.
Co byste zpětně poradil svému studentskému já?
Hraj míň karty. ASPOŇ NĚKDY zkontroluj deadliny. Míň čínských polévek prosím. Ta seminárka ještě chvíli počká, když je venku tak hezky. Vem si klíče od bytu, než zabouchneš. Některé odevzdávárny bývají otevřené i po ofiko deadlinu. Klidně ještě o semestr prodluž. Nebo o dva. Ochutnávej víc svět kolem sebe a těš se na start nové éry po studiu. Na začátcích je totiž vždycky něco krásného.
Přečtěte si další díl z rubriky přibližující kolegyně a kolegy z různých oddělení fakulty. V každém díle se můžete těšit na sedmero stejných otázek pro jednoho člověka. Tentokrát jsme vyzpovídali Jana Kříže, který je vedoucím Ústřední knihovny FSS.
Poslední červnovou středu se konal tradiční Semestr-end. Od čtyř hodin jsme se scházeli v aule a na dvorku, kde setkání pokračovalo v dobré náladě v horkém odpoledni až do večera. Jsme rádi, že jste využili prostor k neformálnímu setkání napříč fakultou. Nechybělo občerstvení, příjemná atmosféra ani krátký oddych po náročném závěru semestru.
